Jak pochopit člověka, který zvolí “neštěstí” místo Tebe

“Zabil jsem sebe,” řekl a já se podivil. Vždyť žije!

Muž, sedící proti mně, tím však myslel, že zemřel uvnitř. Dlouho čekal a spekuloval na životním rozcestí, až se ze dvou možností rozhodl pro tu, kterou zřejmě jeho srdce nezvolilo.

Mezi milenkou, se kterou se cítil šťastný, a rodinou, ve které už necítil své místo, se rozhodl pro manželku. Možná kvůli okolí, které by ho zatratilo. Možná kvůli dětem, které nechtěl ztratit. Možná kvůli sobě – své zbabělosti dotáhnout to, co před lety začal.

Ze dvou věží z kostek, z nichž jedna stála už desítky let, se rozhodl zbořit tu, která byla teprve mladá. Věděl, že “ta, o které nikdo neví” lépe snese a pochopí, že všechny jeho sliby byly jen slova a že činy nepřijdou.

“To přece nemůžeš udělat! Vždyť pořád opakuješ, jak mě miluješ, jak jsi se mnou šťastný, přece nemůžeš zabít sebe, svůj život, falešnou odpovědností. K čemu je vztah, ve kterém nejsi šťastný, který fakticky neexistuje, vždyť i děti potřebují šťastného tátu, tak proč to sám sobě nedopřeješ?” tepala do něj. Marně.

Nechal ji zhroucenou na pohovce, a když zavřel dveře jejího bytu zvenku, věděl jasně, že nikdy ten románek neměl začít. Pohltil ho. Chvílemi ho přiměl snad i věřit žvástům, které říkal – jak odejde od rodiny. Nedokázal to. Uvnitř rozpůlený zvolil směr, kterému sám nerozuměl. Ale věřil, že tak se chová “správný táta”.

“Miluji Tě, ALE…” Paradox už v tom jednom slově…

Od vydání knihy 100 nejkratších cest k Tobě řeším spousty podobných případů, kdy se lidé svěřují, že “zabíjejí sami sebe”. Lákalo je dobrodružství, ale když jsou jednou nohou v něm, leknou se. Udělají úkrok zpět a věří, že nic neponičili. Přitom vstoupili do kyprého záhonu růží, pár jich pošlapali a odcházejí pokud možno rychle jako uličníci.

Tento muž však “zabil” nejen sebe, ale i jednu z těch růží, které vzal několik let nadějí. Proč vlastně? Co tím získal? A co naopak ztratil?

Věřil, že ať se cítí sebehůř, alespoň už je po všem. Mlčel jsem. Věděl jsem, že hůř teprve bude.

Bude potřebovat “transplantaci srdce”. Uklidit si v paměti. Urovnat si hodnoty. A hlavně bude muset v sobě ustát okamžik, až s jeho dlouholetou tajnou...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům