Přiznávám, jím maso.
Současně ale doufám, že se hinduisté mýlí. Že neexistuje posmrtné převtělování.
Nechci se totiž narodit jako kráva. Viděl jsem jatka. Hrozné utrpení. Jestli mají krávy duši, v pekle nám to vrátí.
To je však jen jedna strana problému. Co mě na jatkách děsilo ještě více než pohled, byly myšlenky. Z mnoha stran, i od přátel, slýchám, že produkty ze zvířat (hlavně maso nebo mléko) člověk nejenže nemusí, ale ani nemá konzumovat.
Mate mě to. Copak člověk celou svou dosavadní historii prožil v omylu? Copak nejsme všežravci? Copak nevědomky zabíjíme sebe i své děti hlavně mléčnými produkty, které přece považujeme za tak zdravé a potřebné? Která ze stran má pravdu?
Jedním z řady lidí, postavených proti živočišnému průmyslu, je doktor GARTH DAVIS M.D. Kontroverzní postava, ale lékař. To znamená, že by měl mít vzdělání. Co je tedy podle odborníka natolik špatné na zvířecích produktech, že bychom je měli vyřadit, nebo alespoň omezit v jídelníčku svém i svých dětí?
Zeptal jsem se. Zajímá mě pohled i z druhé strany.
Pane doktore, člověk není všežravec?
„To je složitá otázka. Historicky všežravcem byl. Člověk během evoluce hledal, jedl a pil vše, co cítil, že mu prospívá. Jenže to mluvíme o pravěku, o skutečné bio stravě. Dnes už můžeme s úspěchem pochybovat o tom, jestli veškerá nabízená a průmyslem zpracovaná strava člověku opravdu prospívá.“
Chcete říct, že dříve člověku maso vadit nemuselo, ale dnes může?
„Čemu říkáte maso? Dnes lidé jedí hotdogy, slaniny, klobásy, salámy, nářezy, a říkají, že jedí maso. Četli však, co opravdu jedí? Světová zdravotnická organizace jednou klasifikovala průmyslově zpracované červené maso jako karcinogen prvního stupně, tedy na stejné úrovni jako tabák, azbest a plutonium. Umíte si představit, že svému dítěti k hořčici dáváte pár dobře ohřátých nebo ogrilovaných cigaret?“
Ale už na školách se přece učíme, že maso jíst máme. Copak nás učí nesmysly?
„Víte, jak vzniká cukrovka? Mezi lidmi se rozšiřuje, že cukrovku způsobuje nadměrná konzumace cukru. Jenže pokud mluvíme o příčině, tou je strava, která zvyšuje obsah TUKU v krvi. Kdybychom pohlédli do krve, viděli bychom malé částečky tuku, které se shlukují, nabalují, a tím překážejí v cestě inzulinu. Následkem toho cukr, který přijímáme z potravy, nemůže být zpacifikován inzulinem a v krvi se hromadí. Tomu se pak říká cukrovka. Jenže to není primárně vina cukru, nýbrž tuku. Lékaři pak zakazují pacientům konzumaci cukru. Tak jsou naučení ze škol. Řeší následek, ne příčinu. Neodstraňuje se tuk, snižuje se cukr. Nemoc tak člověku zůstává.“
Počkejte, ale mě ve škole učili, že po cukru tloustnu, protože nespálený cukr se mění na tuk.
„Všeobecná myšlenka, že po cukrech se tloustne, je obludná. Nespotřebovaný cukr se ve svalech a játrech mění hlavně na glykogen. Glykogen není tuk. Jinými slovy: Cukr, extrahovaný z potravy, buď ihned spálíme formou energie, nebo se uloží jako glykogen. Uložený tuk pochází hlavně z tuků, kterých konzumujeme nadměrné množství. Opět se vracíme k živočišné stravě.“
Jestliže cukrovku přisuzujete živočišnému tuku, proč touto nemocí netrpěli naši prapředci, kteří také zvířata jedli?
„Protože, a tím jsme zpátky u Vaší první otázky, byli opravdu všežravci. Jedli nejen maso, nejen živočišné tuky. Dnešní člověk je více masožravec, lépe řečeno tukožravec. Nastudujete-li si dějiny lékařství, zjistíte, že historicky měli více takových nemocí ne chudí lidé, kteří jedli obrazně řečeno kořínky, ale naopak bohatí, kteří si mohli dovolit maso, tuky, a toho všeho nadměrně, neomezeně. I proto se chorobám typu dny říká ,nemoci králů‘.“
Chcete říct, že nebudu obézní, když budu jíst cukr?
„Rozlišujte cukr a cukrovinky. Cukrovinka je trojský kůň. Lákavá, ale uvnitř je hodně tuku. Másla. To je to, co zbude, když sušenka, čokoláda nebo jiná cukrovinka rozteče na slunci. To je podstata tučného jídla. Cukr sám o sobě má vysoký obsah kalorií a žádné živiny. Je dobrý pro lidi, kteří potřebují rychlou energii. Používají-li ho jako dochucovadlo, chovají se už riskantně. Říkají tím své chuti: Povzbuď se. Dej si ještě něco dalšího. Nejlépe něco tučného.“
Když budu jíst vyváženě, tedy i živočišnou stravu nikoli nadměrně, budu v pořádku?
„Dobře můžete jíst, především pokud víte, co vlastně jíte. Doba se změnila. Jak často jíte opravdu bio? Živočišný průmysl je obrovský kšeft. Lidé chtějí hodně tuků, což znamená, že musíte zabít hodně zvířat. Příroda je ovšem pomalá. Průmysl potřebuje, aby všechno rostlo rychleji a beze ztrát, protože to všechno jsou peníze. Není-li maso dobře ošetřeno a Vy sníte toxiny z bakterií mrtvých tkání zvířat, v řádu minut se ve Vašich tepnách může začít tvořit zánět, který je může paralyzovat. Aby se to nestalo, v rámci prevence se chované zvěři dávají antibiotika a další farmaka.“
Tu a tam.
„Tu a tam? (směje se) V současnosti je známo asi čtyři sta padesát různých léků, které se podávají zvířatům. Pro farmaceutický průmysl je živočišný průmysl největší spojenec. Vždyť osmdesát procent všech antibiotik a bakteriostatik, které se vyrobí ve Spojených státech, jde do živočišného průmyslu. Čtyřikrát více, než spotřebují nemocní lidé. Ve výsledku samozřejmě i těch osmdesát procent, podávaných zvířatům, skončí v člověku – včetně například ractopaminu, urychlujícího růst svaloviny. A včetně GMO plodin, hlavně GMO kukuřice a GMO sóji, kterými jsou nejvíce krmeny krávy v mléčném průmyslu.“
Proto Vám vadí i sýry nebo mléko?
„Sýry v nepřírodní, průmyslové podobě jsou učebnicovým příkladem – je to vysoce zpracovaný živočišný produkt s obsahem toxinů, pesticidů a také nasycených tuků, který nám navíc ještě osolí. Proto u mnoha lidí zvyšují zahlenění, vyvolávají nebo zhoršují astma a dělají problém lidské autoimunitě, protože něčí tělo s takovými látkami bojuje a nechce je. Odtud plyne tolik alergií na...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům