Jsme spolu, nebo proti sobě? aneb Když hádky posilují vztah

4. důležité připomenutí: “Miluji Tě” nemusíš říkat; je to zjevné z toho, jak se mnou zacházíš

Naučme se chápat a přijímat pravdu. Naučme se uvědomovat si, že pravdu nedělají slova, ale činy. Ústa mohou říkat lež, ale skutky vyjadřují vždycky pravdu.

Mrzí nás, že na nás partner nemá čas? Přijměme to jako pravdu. Prostě ho pro nás nemá.

Opakovaně nám svými činy ubližuje? Přijměme to jako pravdu. Prostě nás nemiluje.

Dává nám svým opakovaným lhaním najevo, že mu nestojíme za upřímnost? Přijměme to jako pravdu. Prostě mu nemůžeme důvěřovat.

Nemusíme druhému vysvětlovat, že by si na nás měl čas dělat, že by nás měl mít rád (protože jsme pro něj leccos udělali), že by nám neměl lhát. Je-li plnoletý a při smyslech, dobře to ví. Nezlobme se na něj. On se v každém okamžiku chová pravdivě – podle svých hodnot, svých osobních cílů a svého charakteru. To všechno je pravda. Jeho činy nikdy nelžou.

“Miluji Tě” nemusíme vyjadřovat slovy. Dostatečně to za člověka říkají už jeho činy. To, jak mu na nás záleží, sdělují způsoby, kterými k nám přistupuje. A v hádce především.

Proto si pamatujme: Pravda našeho partnera nikdy není menší nebo horší než ta naše. Bývá jen jiná. Někdy bývá velmi bolestivá. Nemusíme ji pochopit, někdy ji stačí jen přijmout. Pravda není vždycky krásná. Ostatně, ani krása není vždycky pravdivá.

Řekni, co je pro Tebe důležité. Vyslechni si druhého. A pak se ujisti, že jste oba ochotni na štěstí druhého pracovat. I když to možná nebude snadné. To je cesta k druhému.

5. důležité připomenutí: Hledám cestu k Tobě, ne od Tebe. Pomůžeš mi?

Kdo četl mou nejnovější knihu Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům