4. srdeční háček: Schopnost vyvinout zvláštní úsilí k pochopení druhého.
Všichni máme svůj život a svých starostí dost… Máme co dělat sami se sebou, ještě se tak starat o druhé… Takový způsob uvažování nás izoluje od druhých – od těch, kteří nám sami mohou pomoci, až budeme potřebovat podporu nebo pochopení.
Jak často opakuji v magazínu FC, jsem investiční typ, přesvědčený o tom, že dáváním ve vyváženém vztahu nikdo nezchudne. Oboustranným dáváním se totiž neustále zvyšuje objem lásky, empatie, energie ve společném vztahu.
Přesto být tu pro druhého a skutečně mu naslouchat, to ve vztahu znamená být pro partnera jackpotem. Co víc si může přát? Už nikdy není sám, už nikdy není bezmocný, navždy může své problémy vidět ještě jinýma očima, jiným mozkem, jiným srdcem. A hlavně už nikdy není zbytečný, pokud je stejně tak on k dispozici svému partnerovi na podobné vyslechnutí.
Budu-li cynický, toto je jeden z nejkrásnějších výměnných obchodů. Dnes tu jsem pro Tebe, třeba tu zítra budeš Ty pro mě. Ačkoli jde o dva v podstatě cizí a odlišné lidi, tím, že spolu komunikují, k sobě nalézají cestu a jeden pro druhého mají nezastupitelný význam.
Stačí o takového partnera přijít, a najednou jako by Vám vypadl signál. Kde zmizí komunikace, respektive druhý schopný komunikovat, tam automaticky vyvstanou pochyby, domněnky, nejistota, nezodpovězené otázky. Po rozpojení osudového vztahu je to nejčastější slovo: Nevím. Prostě nevíme, co je, ani co bude. Nerozumíme druhému, nerozumíme sobě.
Všichni jsme schopni vysílat. Ale k čemu je vysílání, když chybí přijímač na stejné vlnové frekvenci? Jsme osamělí jako televizní vysílač, o jehož signál nikdo nestojí. A zoufale přijímač potřebujeme. – To je pocit, jaký teď Váš partner může mít.

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům