Neexistuje šťastný rodič, je-li nešťastné dítě.
A naopak: Aby děti byly šťastné, potřebují šťastné rodiče.
Jak můžeme být sami šťastní, tomu jsem věnoval celý Vánoční Speciál. Ale jak přispět k vnitřnímu štěstí vlastních dětí? Tudíž: Jak znásobit své štěstí?
Mnozí rodiče si mylně myslí, že děti jsou automaticky šťastné. Ano, v hlavě ještě nemají tu dospěláckou kartotéku strachů, nadepsanou Tady je všechno, co by se v mém životě MOHLO POKAZIT. Děti mají pořád ještě pozitivní představivost, zvídavost, hravost, ale…
Děti nečiní šťastnými ani tak to, co pro ně děláme, jako to, co jim ukazujeme, že pro sebe mohou udělat samy. Ano, i děti umějí nalézat štěstí v sobě, a to mnohem snáze než dospělí. Potřebují k tomu však jedno: trochu pomoci, trochu naděje, a hlavně někoho stálého po svém boku, kdo v ně věří.
Na Václava Havla rád vzpomínám kvůli jedné jeho myšlence: “Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl, bez ohledu na to, jak to dopadne.”
Děti by měly žít v první řadě život, který má smysl. Proto také ze všeho nejvíce potřebují slyšet slova plná naděje, lásky, hrdosti:
Mám Tě rád.
Jsem na Tebe pyšný.
Věřím Ti.
Odpouštím Ti.
A později: Promiň mi to. Poslouchám Tě. Tohle už je Tvoje odpovědnost.
Ve Vánočním Speciálu ukazuji, jak i dětem předávat správnou energii. Učme se to, prosím. Uvědomme si, že dětství je krátké a rychlé. Ruku svých dětí můžeme držet krátce, ale jejich srdce můžeme uchopit navždy.
Jak tedy pomoci k jejich šťastnému dětství, které se následně může o to spíše vyvinout ve šťastnou dospělost? Tudíž: Jak i my sami můžeme být o něco šťastnější?
Dopřejme jim dost času na hraní
Samozřejmě, až po splnění povinností. Přemýšleli jste však někdy o tom, proč si vůbec děti mají hrát? Ano, hrou se nejlépe učí. Poznávají, že se zkoušením nových věcí dá bavit, ostatně i proto žádají stále nové výzvy a přístupy – jen to srovnejte s námi dospělými…
Pomocí hraní děti rozvíjejí svou představivost, tvořivost a soutěživost, kdy jejich nejčastějším soupeřem jsou ony samy. Učí se prohrávat i vítězit. A to tím spíše, čím více přicházejí mezi kamarády. Dětští psychologové totiž tvrdí, že základní životní dovednosti děti přejímají od druhých dětí, ne od dospělých. Napodobují mnohem více své kamarády než své rodiče. A to je v mnoha případech dobře. Proto jen ať jdou ven a učí se.
Hádejme se jinde než před nimi
Mozek dospělého, jehož rozvoj se zpomalil nebo zastavil, má problém pochopit, že mozek dítěte se rozvíjí naopak ohromně rychle, zejména během raného dětství. Vidí-li nebo slyší-li dítě dospělé rezignovat pod tíhou problémů a nejistot, může ho to negativně ovlivnit, infikovat strachem – který na dítěti ani nemusí být znát.
Kdo odebírá magazín FC, ten se v novém čísle, které mu přijde do schránky už za dva týdny, dočte mimo jiné to, proč děti dělají přesně to, co...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům