2. záchytný bod: Proč být vlastně součástí davu?
Dav je jako stádo. Jako ovce jdoucí za beranem. Je opravdu špatné stát mimo dav? Pojďme si tento příklad rozebrat.
- Co vidí ovce, která jde v davu? Nic, jen dav. Neví, kam jde. Jde jen za beranem a diví se všem, kteří chtějí jít jinudy. Outsider ale nikoho kolem sebe nemá. Má dokonalý rozhled. Vidí lépe než ovce v davu.
- Co si myslí ovce, která jde v davu? Nic, nepotřebuje myslet. Myslí za ni beran. Outsider ale nemá, kdo by za něj myslel. Musí si pokládat otázky, které ovci nikdy nenapadly: Proč tam jdu? Co kdyby…? Jak? Outsider může být svým vlastním lídrem. Sám svým beranem.
- S poslušnou ovcí je beran vždycky spokojený. Nemá vůči ní žádné zvláštní nároky. Stačí mu jen to, že jde za ním. Kdo se ovšem cítí jako outsider, má přirozený sklon objevit mnohem více věcí sám. A hlavně toho více stihne. Každý v davu může jít jen tak rychle, jak rychle kráčí nejpomalejší jedinec v davu. Ale ten, kdo stojí mimo dav, může jít mnohem rychleji. Může pružněji jednat. Rychleji utéct. Proto si šelmy v divoké přírodě vždycky vybírají davy. Z nich totiž nejrychleji odpadnou nejslabší kusy a někdy útočící predátoři uloví i silné kusy, které se nedokázaly od stáda oddělit – a běžely tedy tak jako ten nejpomalejší.
A jsme u toho nejdůležitějšího: Proč vlastně někdo potřebuje být součástí davu?
Drew Houston, zakladatel Dropboxu, který nám poskytl rozhovor do aktuálního vydání tištěného magazínu FC, dokonce...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům