3. Jednoduchá pravda je lepší než komplikovaná lež

Dvě děti si spolu hrály na pláži. Hledaly tu nejkrásnější mušli.

Chlapec takovou objevil. Bál se ale, aby mu ji dívka nevzala. A tak ji schoval. Naopak dívka našla krásnou mušli a chlapci ji ukázala.

Večer chlapec nemohl usnout. Pořád si představoval, že ho dívka okradla – nějakou ještě krásnější mušli mu zatajila.

Naopak dívka usínala sladce. Byla šťastná, že spolu našli tu nejkrásnější mušli – a ještě k tomu její zásluhou.

Tento příběh ukazuje, jak funguje karma. Kdo dokáže ve svém těle vyrobit negaci, je tou negací sám trestán, protože si dokáže představit, že stejně uvažuje každý. Naopak pro toho, kdo žije v pravdě, vůbec nemusí existovat lže. Tak jednoduchý ten život je.

Ano, jsem primitivní. A to natolik, že svým primitivním mozkem neumím pochopit, proč si partneři lžou. Proč si nejsou schopní říct do očí pravdu. Proč umějí na rovinu sdělit, co přesně ve vztahu chtějí, nebo proč s druhým nepočítají. Okrádají tak o čas nejen druhého, ale i sebe.

Byť to je samozřejmě bolestivé, vždycky je lepší upřímný konec s bolestí než neupřímná bolest bez konce.

Uznávám, že po dlouhodobém vztahu se neříká lehce: Promiň, už s Tebou nepočítám. Nicméně jakkoli je to nepříjemné, je to FÉR.

Pravda je ve vztahu vždycky lepší než lež, protože ve vztahu funguje jiná matematika. Nezůstává jeden vítěz a jeden poražený. Jsou vždy jen dva vítězové nebo dva poražení.

Říci pravdu je jediný způsob, jak budovat vztah. A nemluvím jen o vztahu k druhému, ale hlavně o vztahu k sobě. Vždyť jak si můžeme sami sebe vážit a sami na sebe do budoucna spoléhat, jestliže nedokážeme zvládnout jednu pravdu?

4. Řešit problémy je lepší než utíkat od nich

V předchozím bodě jsem použil pojem, který lidé často zaměňují. Jednoduchost si pletou se snadností.

Snadné je to, co nevyžaduje velkou námahu. Jednoduché je to, co vede nejkratší cestou k cíli. Přitom to, co je jednoduché, není vůbec snadné. Přesto stojí za to žít jednoduše. U tohoto bodu to nejlépe pochopíme.

K problémům ve vztahu existují pouze dva přístupy. Říkám jim utíkací a zůstávací.

Utíkací jsou nepochybně snadné – znamenají dělat vše, co prospívá našemu pohodlí, tedy utíkat od všeho, co vyžaduje nějakou námahu. Proto útěkáři nepodporují, nenaslouchají, neřeší. Je to přílišná dřina.

Zůstávací přístup je vůbec nejjednodušším způsobem, jak v sobě i vztahu budovat vytrvalost, odolnost a nepřetržitý růst. Zůstávači podporují, naslouchají, chtějí řešit problémy. Ve špatném vztahu ale nemají s kým.

Utéct od problému je pochopitelně snadné. Ale z dlouhodobého pohledu to přináší jen komplikace. Útěkem od problému totiž...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům