Mnohokrát jsem v magazínu FC varoval před tím, že Vás zahraniční dovolená může hřát natolik, že se v tom prostředí rozhodnete zůstat. Už před třemi lety jsem přinesl příběh třicetiletého táty, který se odstěhoval na Bali jak s partnerkou, tak roční dcerkou – i s ukázkou jeho podnikání z pláže.
Od té doby se komunita Čechů zejména v Indonésii mohutně rozrostla. Muž, o kterém napíšu dnes, přitom na souostroví zanechává značnou stopu, vpravdě historickou. Je příkladem, že Češi se svými unikátními hodnotami, vlastnostmi, intelektem a proaktivním přístupem se v zahraničí nemusejí bát o uplatnění – jak ostatně v magazínu FC pravidelně ukazuji.
Kdo viděl nedávné záběry ze slavné pláže v balijském letovisku Kuta, kde bílý písek pokryly odpadky vyvržené Indickým oceánem, ten asi vytušil, jakým problémem je ekologie v celé Indonésii. Toto souostroví v jihovýchodní Asii je po Číně druhým největším světovým producentem odpadu do moře. Ročně zaplaví své výsostné vody jedním a čtvrt milionu tun odpadu, který devastuje ekosystém i lidské zdraví. PETR HINDRICH tomu přestal přihlížet se založenýma rukama. Nastartoval projekt Green Books a začal v batohu roznášet místním dětem naučné knihy o eko-výchově, aby zvýšil jejich gramotnost například o znečištění světových moří. “Začali jsme už před čtyřmi lety. Založili jsme a dnes podporujeme 63 eko-knihoven, zřídili jsme platformu pro vzdělávání a soustavně se věnujeme výchově a zvyšování povědomí o přírodě a udržitelném rozvoji.”
Je skutečně paradoxní, že tam, kde je nejkrásnější příroda, se také nejvíce zanedbává; že ti, kteří vzácnost daného prostředí nejvíce vidí, jsou cizinci a že právě ti bojují za jeho záchranu více než místní lidé, kteří v něm trvale...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům