4. kapitola: Proč negativní události vedou k pozitivním změnám
Šestačtyřicetiletá Kris Carr žije na venkově, kde ji k pravidelnému pohybu nutí fenka Lola. Má vynikající krevní testy, imunitní systém i energii. Sama se cítí skvěle. Rakovinu v těle sice podle lékařů stále má, ale zastavila se, nerozvíjí se, čeká – jako by čekala na další chybu, stres, zbytečné přepětí.
Kris ji bere jako hlídače a respektuje ji. Bere to tak, že je podmínečně zdravá. A co víc, tím si plní svůj největší sen, o kterém paradoxně nikdy předtím nepřemýšlela a ani si ho jako hodnotu nekladla.
Tehdy přemýšlela hlavně o kariéře, slávě, penězích. Legrační je, že to všechno má teď také. Její kuchařky z ní udělaly jednu z nejprodávanějších autorek na Amazonu. O správném vyvážení stravy přednáší na Harvardově univerzitě. Dokonce je i vdaná – s budoucím manželem, režisérem Brianem Fassettem, se seznámila při natáčení filmu o rakovině.
A její poselství pro nás všechny?
“Jedno je neuvěřitelné. Jakmile jsem si v hlavě srovnala správné hodnoty a vykročila za nimi, všechno se mi začalo dařit. Dokonce se objevil se i můj životní muž.” A ke svatbě dodává: “Ve svatební den jsem byla tak šťastná, že rakovina poprvé nebyla mou součástí. A já se ten den rozhodla prožívat více takových dní. Už nehodlám na nic pozitivního v životě pasivně čekat a žít jen ve strachu. Ne, už ani jeden den.”
Čekáte-li, kdy konečně rakovinu pomluví, budete čekat marně. Kris totiž nemá, za co si na ni stěžovat. “Například mi pomohla pročistit mé okolí. Takzvaní přátelé mi přestali brát telefony, když jsem je nejvíc potřebovala, jiní mi soucitně kondolovali ve stylu: ,My už tu strašnou zprávu víme a je nám...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům