3. UKAAZUJME DĚTEM, JAK ŘEŠIT PROBLÉMY BEZ STRESŮ Z NÁSLEDKU
Rodič je prvním učitelem, schopným dennodenně dávat dítěti jeden z největších životních darů – schopnost analyzovat a řešit problémy. Chce to však velký nadhled ze strany rodiče.
Rodič si musí uvědomit, že ačkoli jde o jeho dítě, ono je svébytnou bytostí. Dítě nemusí chtít v životě úplně totéž, co rodič, nemusí mít stejný způsob přemýšlení a vyhodnocování, může mít své vlastní postupy a hodnoty. Přesto si zaslouží důvěru a podporu rodiče.
Rodič také musí mít na paměti, že nebude moci po celý život sám řešit všechny problémy svého dítěte. A je to tak dobře. Alespoň musí dříve či později začít umožňovat dítěti, aby zkoušelo samo prolézat svými problémy, a to svým vlastním způsobem. Úspěch dá dítěti mnohem více pozitivní energie, než kdybychom to za něj vyřešili my – dosáhne toho, čeho chtělo, a ještě vlastním úsilím.
Pracujme už s malými dětmi jako s dospělými. Umožňujme jim, aby za námi mohly přijít se svými problémy i návrhy řešení. Dohlížejme, jak samy kráčejí za výsledky, nejlepšími možnými v danou chvíli.
Jistěže je pro každého rodiče bolestivé, když vidí své dítě prohrávat. Pamatujme však, že prohry jsou předpokladem ponaučení a součástí vývoje člověka. Mysleme neustále na to, že po dětech chceme, aby byly šťastné díky tomu, co samy dokážou – protože potom budeme šťastní společně s nimi.
Děti nebudou šťastné, když se v životě o nic nepokusí. Štěstí vytváří sebepřekonávání. Proto si uvědomme, že děti budou šťastné, když se naučí problémy překonávat. Tehdy v sebe uvěří, tehdy se přestanou bát negativních následků a začnou se těšit na proaktivní vytváření pozitivních následků.
4. VYJADŘUJME PŘED DĚTMI VDĚČNOST
Rodiče, schopní před dětmi poděkovat a i jinými formami prokazovat vděčnost, poznávají, že jejich potomci jsou více nápomocní, velkorysí, soucitní, odpouštějící – i šťastní. Učí tím totiž své děti oceňovat...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům