1. krok: Vyjasni si situaci
Vím, jak to bolí. To jsou emoce. Ty však potřebuješ, obzvlášť v této chvíli, rozum.
Vyjasni si škody. Někdy jsou dočasné, jindy doživotní. A to záleží hodně i na tom, jak interpretujeme to, co se nám stalo. V knize PROTOŽE se soustředím na výklady, které pomáhají srdci, ulevují bolesti, v temnotě situace svítí na novou cestu.
Vyjasnění je důležité i proto, že věci mohou být jinak, než se zdají. Dovolte soukromý příklad. Měl jsem staršího přítele, který mi přestal psát. Myslel jsem, že na mě už nemá čas, že skončilo přátelství. Ve skutečnosti měl hluboké deprese. Nejedl. Dlouho neopustil svůj dům. Nedokázal přijímat vnější svět.
Naštěstí jsem si chtěl vyjasnit situaci. Jel jsem k němu. Zvonil jsem, tloukl jsem na dveře, stál bych tam celou věčnost. DOKUD neotevřel a nepustil mě dovnitř. Užasl jsem, jak strašně vypadá. Okamžitě jsem ho odvezl do nemocnice. Naše přátelství neskončilo, naopak se utužilo.
Víš tedy Ty, co druhého k jeho činu vedlo? Nebo si to jen myslíš?
Na, tu máš světlo. Běž si na to posvítit, pokud je to možné.
2. krok: Akceptuj své pocity a projdi jimi
Pravda může strašně bolet. Tak jako zlomená kost, kterou je nutné narovnat, tak jako rána těsně předtím, než se začne hojit.
Pokud to byla zrada, její přijetí je proces. Zachvátí Tě spousta různých emocí. Budou všechno, jen ne statické.
Chvíli hněv, nato smích, pak bolest. Prudké střídání psychických stavůmůže i ohrozitTvé zdraví. Připrav se na to. Jediné, co ovšem potřebuješ, je projít tím zpříma, být k sobě maximálně upřímný.
Procesy trvají déle. I ten Tvůj může. To, co se bude dít uvnitř, se odrazí i navenek. Proto, pokud možno, vysvětli to lidem, na kterých Ti záleží a kteří jsou pro Tebe důležití.
Pochopí to. Pomohou Ti. Budou při Tobě – po celý proces.
3. krok: Zvaž, jestli procházet pocity společně s člověkem, který Tě zradil
Pokud to byl přítel, který si nyní uvědomuje svou chybu a vyčítá si ji, věř, že peklem prochází i on. Může být uzdravující, a to pro oba, si společně promluvit o tom, co se stalo a proč. Stejně tak to ale může odmítnout, nebo i Ty. Nechcete se otevřít, bojíte se, že by mohlo dojít k dalším zraněním. Ovšem to se může stát i tehdy, když jeho prosba za prominutí a omluva nebudou Tebou přijaty. O to se bude cítit frustrovaněji.
“Proč nejsi šťastný, když vidíš, v jakém háji teď jsem? Proč nejdeš domů nebo za svými podobnými kamarády a nepodrážíš mě za mými zády, tak jak to nejspíš v Tvé hlavě dělá každý normální člověk?” Příklad vět, na které si myslíme, že máme plné právo. Možná ani jiné zpočátku nedokážeme vyslovit. Važme tedy, zda je opravdu nutné se potkat.
Své pocity nakonec můžeš svěřit i někomu jinému. Ostatně, oba navenek můžete předstírat, že se nic...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům