2. Nereálná očekávání
Děti jsou prodlouženým životem rodičů. O tom není pochyb. Problém však je, když si rodiče pořizují děti proto, aby naplnily jejich ambice, které oni sami kdysi nezvládli.
Takoví rodiče mají na své děti enormní nároky. Chtějí po nich to, co sami nedokázali, kompenzují si prostřednictvím dětí své vlastní neúspěchy a mindráky a nutí děti do činností, které ve skutečnosti jsou životními sny rodičů. Budeš druhý Ronaldo! Budeš baletka, které se bude klanět La Scala! A just! Mlč už!
Takoví rodiče přeceňují genetiku a podceňují jedinečnost člověka. A hlavně si neuvědomují, jakou nenávist vytvářejí v dětech, ba jak deformují jejich osobnost.
Pokud rodič chce, aby dítě dokázalo víc než on, vystavuje ho trestům za to, pro co se samo nerozhodlo, vyrábí v něm pocit, že není dost dobré, že si nezaslouží lásku, že jeho život nemůže být svobodný a jediné, co je třeba, je uspokojit rodiče.
Ty outsidere! Hybaj z mého domu! Nikdy z Tebe nic pořádného nebude!
Manipulativní rodiče způsobují v dětech nejvíce šrámů, které si nesou do dospělosti. Mají pocit, že nemají nárok být šťastné, proklínají vlastní život, druhé (kteří šťastní jsou) a ze všeho nejvíc rodiče. (Četli jste o nemilovaných dětech aneb Jak najít v dospělosti sám...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům