Zažili jste někdy hry ve vztahu?
Chtěli jste vědět, na čem jste, ale druhý to neuměl napřímo říct, kličkoval nebo si s Vámi dokonce hrál?
Bylo pro Vás těžké se v takovém člověku a vztahu vyznat? Zdá se Vám, že potřebujete vedle sebe někoho tak primitivního, že když řekne ano, myslí ano, a ne možná nebo spíše ne?
“Proč jsou vůbec vztahy tak složité?” zeptal se mě muž, kterému žena nikdy neodpověděla včas. Ne proto, že by byla vytížená. Ale proto, že čekala, co to s mužem udělá, jestli po ní bude víc toužit, jestli… no, už si všechny její domněnky ani nepamatuji.
Když jsem byl ještě mladý, usiloval jsem o jednu krásnou dívku. V pátek v 17.25 hodin jsem se osmělil a napsal jí: “Mohu Tě dnes večer pozvat do kina?” V 17.31 hodin mi přišla odpověď: “Vždyť přece víš, že v pondělí mám aerobik!” Vysvětlení: Těch 17.31, kdy mi odpověděla, totiž bylo až v pondělí.
Neodpověděla mi v pátek, v sobotu ani v neděli. Když jsem se jí později ptal proč, přiznala: “Ta esemeska mi přišla, když jsem s kamarádkou seděla v kavárně. Přečetly jsme ji. Ona mi radila, ať neodepisuji, že budu vypadat žádaněji, že si budeš myslet, že o mně usiluje možná ještě někdo jiný, že nečekám na telefonu na Tvou zprávu, že…” – no, už si ani její domněnky nepamatuji. A přitom já potřeboval přítelkyni, která mi na otázku jen odpoví.
“Proč jsou vůbec vztahy tak složité?” kroutil hlavou ten muž.
Usmál jsem se. Ne, vztahy nejsou složité. To jen lidé si je zbytečně komplikují. Vztahy jsou tak složité, jak složité si je děláme. A na mě je každá komplikace příliš složitá. Jsem primitiv. Proto chci jednoduché vztahy.
Uzel a provázek
Jedním z nejmoudřejších lidí, které jsem v životě potkal a kteří mi pomohli zprimitivnět, byl Eduard Tomáš. Laskavý mystik, který by se letos dožil 110 let, před mýma očima natáhl provázek a povídá: “Petře, ten provázek je Tvůj život. Když na něm udělám smyčku, aby představovala Tvůj problém, Ty nemůžeš přemýšlet tak, že ta smyčka není Tvoje, že ji chceš dát pryč, odstřihnout, protože ona je pořád součástí provázku Tvého života. Musíš mít zájem na tom, aby provázek byl bez uzlů, ale toho docílíš jen tak, že je sám rozvážeš. Ty uzly, ty smyčky, když je rozpleteš, budou dál ukryté v historii toho provázku, ale ten bude už rozpletený, rovný, jednoduchý.” Na jeho slova nezapomenu. “Tvůj život musí být jednoduchý…”
(Mimochodem, Eduard byl krásně jednoduchý člověk. Když se poprvé osobně potkal s dalajlamou, oba na sebe užasle pohlédli, strnuli, neřekli ani slovo a začali se smát jako děti. Poznali se, pro mě naprosto nepochopitelně, z minulého života. Jejich konverzace nezačala slovy: “Dobrý den, já jsem…” (a vzájemným představením se). Jejich první věta zněla: “Ahoj, pamatuješ si, jak jsme tehdy…?” (a popis události, která se stala někdy ve středověku). Nedávno to bylo 16 let, co Eduard odešel; bylo mu čtyřiadevadesát.)
Dvě možnosti, v každé chvíli
[caption id="attachment_147734" align="aligncenter"...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům