“Mým životním údělem je, že se mi nejvíc líbí tam, kde momentálně jsem,” říká PETR JAN JURAČKA, fotograf, ale také vědec-hydrobiolog, který učí na Karlově univerzitě. Jeho záběry fascinují svět a nyní se rozhodl vydat knihu.

Dobře víte, jak mě zajímají inspirativní Češi. Pokud rádi fotíte, cestujete nebo si vůbec užíváte život, následující řádky jsou jako dělané pro Vás…

1. “náhoda”: Coelho

“Když se narodíte jako dítě s křivou páteří, špatným zrakem a plochýma nohama v patrně nejplošším místě ve vesmíru, totiž Pardubicích, Vaše šance na to stát se profesionálním fotografem, horolezcem nebo vědcem zabývajícím se fotografií mikroskopického světa nejsou příliš velké.”

Třiatřicetiletý Petr Jan Juračka si ale všechno splnil. A nejen to.

Věříte na náhody? Nebo si naopak myslíte, že náhody neexistují a všechno běží tak, jak má?

“Bože, potřebuju peníze!” prosebně sepnul ruce k nebi v roce 2012. Potřeboval kamarádům splatit půjčky na cestu, techniku, a ještě tolik toužil po dronu, vrtulníčku s fotokamerou.

30 minut nato mu přišel e-mail: “Paolo Coelho si právě osobně vybral Vaši fotografii na obálku své nové knihy. Řekněte si cenu.”

Napadla ho drzá částka, ale zdráhal se ji napsat. “Nějak se domluvíme,” odpověděl nejistě. Z newyorské agentury mu tedy obratem přišel konkrétní návrh ceny. “Byl desetkrát vyšší než moje nejoptimističtější představa.”

A tak se Petr Jan Juračka stal i majitelem dronu – hračky, jakou tehdy ještě v obchodech nikdo neznal.

2. “náhoda”: Oscar

Existují Češi, kteří v Česku žijí svůj skromný a nenápadný život a v zahraničí je znají více než doma. Petr to pochopil na toaletách na Václavském náměstí v Praze.

“Míjela mě nějaká mladá žena. Ještě mokrýma rukama mě chytila a vykřikla: ,Nejste Juračka?’ Pracovala v Americe na nějakém filmu a nabídla mi práci.”

Do roka od setkání na záchodcích si Petr sáhl na studentského Oscara (jakého dostal i Jan Svěrák za Ropáky). Ve fantasy filmu Who is Who in Mycology (Kdo je kdo v mykologii) o muži, kterého nakonec sežere plíseň v bytě, prováděl časosběrný záznam rozrůstající se plísně. Mimochodem, v New Yorku měl současně i výstavu fotografií na Manhattanu. “Nejvíc mě překvapilo, kolik tam přišlo lidí,” usmívá se.

Podobných výstav už měl padesát.