1. krok: za pozitivní energií
„Abych přepnula z ,režimu oběti‘, potřebovala jsem v první řadě motivační články nebo jakoukoli jinou nálevnu pozitivní energie, kterou jsem nebyla schopna ze svého negativního postoje sama extrahovat a získat.“
(Tomuto základnímu kroku je věnován Vánoční Speciál – zaměřený na všechny, kteří mají problémy, s nimiž nechtějí obtěžovat druhé.)
2. krok: za lepším prostředím
„Odstěhovala jsem se od rodičů. Našla jsem si nového přítele, který mi dokázal porozumět, a tudíž mě i podporovat.“
3. krok: za maličkými změnami
„Byly to opravdu drobné posuny v myšlení. Například jsem začala cvičit ne z donucení. Dříve to bylo: ,Nemám se ráda, a proto musím cvičit‘. Nyní to bylo: ,Mám se ráda, a proto bych své tělo mohla pohybem odměnit.‘ Nebo – dříve to bylo: ,Jsem na dně, a tak si dám zákusek.‘ Nyní to bylo: ,Zvládla jsi super týden, a tak si zasloužíš zákusek.‘“
4. krok: za různou inspirací
„Dříve jsem se izolovala, jediná pravda musela být vždycky ta moje. Nově jsem si začala brát k srdci i názory druhých.“
5. krok: mimo sféru pravidel
„Z mého života zmizelo jakékoli MUSÍM. Všechny příkazy jsem škrtla, nahradilo je CHCI. To úplně změnilo mou chuť. Dříve jsem MUSELA běhat, najednou jsem CHTĚLA běhat. Zrušila jsem i jídelníčky, které mi nevyhovovaly, opustila jsem práci, která mi brala energii. Najednou svět přestal být černo-bílý – takový ten ,buď jsi dokonalá, nebo zbytečná’.“
(Tuto techniku změny myšlení, kdy přijímáme sami sebe a svět kolem sebe, probíráme obsáhle v tomto vydání magazínu FC.)
6. krok: do barevného světa
„S vyrušením černo-bílého vidění světa získalo všechno své kouzlo. Zjistila jsem, že žít může být hezké právě tím, když to není dopředu nalinkované a je to i spontánní. Díky tomu, že už nejdu na sílu, ale pouze na radost, jsem se za poslední rok nepřejedla. A to je pro mě velká změna.“
7. krok: do říše odpuštění
„Když se mi dnes někdo začne posmívat kvůli vzhledu, a je mu úplně jedno, jaká jsem uvnitř, tak jen mávnu rukou a zalituji ho, že má patrně nějaký vnitřní problém a nutkavou potřebu soudit druhé. Sama jsem to dříve také dělala a druhé soudila, a vím, jak strašně mi bylo, protože jsem nebyla spokojená, cítila jsem se nedostatečná a měla zoufalou potřebu někoho naštvat, aby i on přestal být spokojený a začal se cítit nedostatečně.“
(více v článku 5 fází odpuštění aneb Jak se dál netrestat za chyby, kterých jsme se nedopustili)
5. část: Proměna
Dnes – ve dvaadvaceti letech – je jiná. Doslova.
- Přestala toužit být jako ta či ona.
- Přestala honit chiméru dokonalosti, protože ví, že...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkůmStránky: 1 2