“Na letiště, pane?” zeptal se Mahindra, řidič, který mi byl na Mauriciu k dispozici.
Beze slov jsem kývl. Poznal, že zamyšleně.
Vracel jsem se “ze slunce do tmy”. Tak říkám každoročně nejtěžšímu období mé práce – závěru roku v Česku. Světla ubývá, tmy je víc a stíny se dlouží – i v lidských srdcích. Lidé se víc trápí a častěji dělají negativní rozhodnutí.
Z hotelu to bylo na letiště asi čtyřicet minut. Pozoroval jsem Mahindru ve zpětném zrcátku, úsměv mu z tváře nesleze. Je hinduista. “Naším prvním zákonem je respekt k lidem. Zvláště k ženám. Ženy totiž dávají život. Narozeným dětem dávají i mléko. Starají se o ně. Starají se o muže. Dokonce o finance, které muž vydělá. My muži máme jednoduchý život, jen pracujeme,” smál se.
Já ne. Zapnul jsem Evernote a připomínal si případy nejbližších čekatelů na osobní setkání z řad mých pravidelných čtenářů. Většina má společného jmenovatele: Partner mi oznámil konec. Nejde to zvrátit, přijmout ani zvládnout. Co teď?
Potřebuješ cokoli, dostáváš nic
- Proč odcházíš? Co dělám špatně? Co mohu zlepšit? Jak to mohu zachránit?
- Pojď si promluvit. Pojď hledat společnou cestu. Nezahazujme minulost.
- Ať se stalo cokoli, pořád Tě miluji. Co Ty?
Tak vypadá jedno z největších utrpení, jaké může člověk ve vztazích zažít: Žadonit bez vyslechnutí. Ptát se bez odpovědi. Milovat bez opětování. Škemrat za mez sebehanby, a pořád být ignorován. Být ochoten dát maximum, a stejně cítit, že to nestačí.
A přitom to tak dřív nebylo. Co se změnilo? Něco jsme museli pokazit my! – zní rychlý závěr. Neznamenám už nic. Jsem bezcenný člověk. A budu už pro kohokoli.
Kde není cena, není hodnota
Celé poslední vydání magazínu FC jsem věnoval sebehodnotě a jejímu budování. Vysvětluji takové samozřejmosti, jako že ponižováním se hodnota nezvyšuje, ale snižuje. Nebo že naše hodnota neklesá s něčí neschopností ji vidět. Nebo že z hlediska osobní hodnoty není ani tak důležité to, co si o nás myslí druzí, jako to, co si o sobě myslíme sami.
V Praze mě čekali lidé, kteří si o sobě mysleli, že nemají žádnou hodnotu. Pro své partnery ji neměli. A já jsem jim musel vysvětlit, co to ve skutečnosti znamená.
- Buď...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům