Hledal jsem ten pojem ve slovníku. Chybí. Přitom je tak častý.

Den Blbec.

Co to vlastně je? Den, kdy se nám děje více nepříjemných událostí než jindy? Kdepak.

Spíše je to den, kdy více nepříjemných událostí vnímáme. Proč je slovo vnímáme tak důležité?

Jestliže budeme dostatečně připravení a silní na nepříjemné události, pak je překonáme a skončíme den naopak dobře naladěni, protože bychom usínali s báječnými úspěchy na kontě. Ba dokonce čím více by těch nepříjemných výzev bylo, tím úspěšnější bychom večer mohli být. Den blbec by vlastně měl být požehnáním, protože nám nabízí více příležitostí, více výzev pro upevnění našeho sebevědomí.

Den Blbec nesouvisí s počtem špatných událostí, které se nám dějí. Není to ani den, kdy máme znenadání děravější ruce, kterými nám všechno padá z ruky. Odpověď není nikde mimo nás, ani v našich schopnostech. Je pouze v našem okamžitém myšlení. To hlava nám říká: “Máš děravé ruce! Nezvládneš to! Jsi budižkničemu! Dneska Ti vůbec nic nejde. Vzdej všechno, co můžeš!”

Luskněme prsty. Tak rychle může Den Blbec zmizet.

Mizerné výsledky, které jsme udělali, sice zůstanou, ale my buď můžeme změnit je a opravit, anebo můžeme změnit a opravit, úhel pohledu, jakým na ně nahlížíme. Pak zjistíme, že ne všechno je tak černé a nemožné.

Jak si tedy zlepšit den, který se zdánlivě nevyvíjí dobře? Jak z každé těžkosti udělat nový lepší začátek? Této velmi praktické schopnosti věnuji celý nový magazín FC. Alespoň tedy deset rychlých prvních pomocí, které lze aplikovat ve své mysli.

Co si tedy říct?

1) “Co lidé říkají o mně, je jejich problém, ne můj”

Jen proto, že jsem se narodil 30. srpna, ve třídě jsem byl vždycky nejmladší a nejmenší. Ostatní děti mi to daly tvrdě pocítit. Cítil jsem se jako outsider, než jsem uslyšel kouzelnou větu: “Ani celé oceány nedokážou potopit loď, dokud se voda nedostane dovnitř. Stejně tak, ani všechna špatná slova na světě Tě nemohou srazit, dokud je do sebe nepustíš.” Od té doby se můj život změnil. Uvědomil jsem si, že příčina mých depresivních pocitů není mimo mě, ale ve mně.

Neberte si proto negativitu jiných lidí osobně. Mnoho z nich se tak chová nejen k Vám, ale ke každému, s kým přijdou do styku. Co říkají a dělají, je projekce jejich vlastní reality. Ačkoli to vypadá osobně, dokonce i když Vás napadnou, často to nemá nic společného s Vámi. Není jim na světě dobře? Mají Den blbec oni? Nevím, ale to už je koneckonců jejich problém.

2) “Mám právo na to být sám sebou”

Pamatujete si, kým jste byli předtím, než Vám někdo řekl, jací jste? Nebo jací byste měli být? Pozitivní přístup přichází, jakmile se přestaneme srovnávat s někým jiným a tím, co chce on. Přestaňte žít podle jiných lidí a jejich názorů, jinak Vám oni budou stavět laťku, kterou nemusíte přeskočit. Buďte upřímní předně sami k sobě. Dělejte, na co máte, a snažte se zlepšovat, ať zvládáte neustále větší a těžší výzvy. Hlavně nedovolte nikomu, ať Vám linkuje život.

3) “I když život není perfektní, stojí za to“

Štěstí nespočívá v tom žít dokonalý život, protože nic takového neexistuje. Štěstí znamená být spokojen se životem, jaký máme, přestože není dokonalý. Stačí se rozhlédnout. Všechno je mimořádné. Každý den je dar. Každý člověk zázrak, jehož zrod a růst jsem já ještě nepochopil. Snažte se občas vysadit a pohlédnout na svět odjinud. Budete očarováni a rádi, že jste jeho součástí.

Je normální, že jsou i horší dny. Nelze plavat v moři a čekat, že vlny půjdou pouze nahoru a nikdy se neroztříští. Jakmile si uvědomíme, že ony vzestupy a pády jsou součástí téhož moře, budeme umět přijmout i pády v našich dnech, pochopit jejich význam, o to více si užít vzestupů a celé životní houpačky.

4) “I když se mi nedaří, pořád je za co být vděčný”

Co kdybyste se zítra probudili vybaveni pouze tím, za co jste životu vděčni? Příliš často zapomínáme, že spokojenost nepřichází s tím, co jsme předtím neměli, ale s oceněním toho, co již máme. A stres přichází tehdy, kdy náš seznam obav je delší než  seznam vděčnosti. Ech, slyšel jsem dobře?

Že nemáte být za co vděčni? Tak pojďme od základů:

Už to, že dokážete číst tento řádek, je vzácné. Na světě je 775 milionů lidí, kteří tuto schopnost nemají, protože nedostali příležitost vzdělat se. Hůře chápou svět, nemají odvahu, sebevědomí, uplatnění. Postrádají základní předpoklad pro osobní růst a rozvinutí plného potenciálu. Necítíte se poctěni?

Jste poměrně zdraví. Svobodní. Žijete v komfortu, o jakém se milionům lidí ani nezdá....

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům