4. ZAČNĚME své cíle vnímat jako prioritu

Mnoho lidí je zbytečně nešťastných proto, že ignorují své potřeby. Obětují se pro druhé a očekávají, že totéž udělají druzí pro ně. Trápí se pro druhé a očekávají, že druzí se budou trápit také pro ně. Milují druhé a očekávají, že druzí musejí na oplátku milovat i je.

Ne.

Kdykoli se chceme postarat o druhé, musíme začít u sebe. Jen tak budeme mít dostatek energie i na ostatní. Nikdo z nás není schopen dát svému okolí to, co sám nemá.

Naše štěstí primárně stojí na dosahování našich cílů. To, zda svých cílů dosahujeme, záleží do značné míry na tom, zda v sebe věříme, zda na sobě pracujeme, zda si děláme čas na vše, co je pro nás podstatné.

Druzí lidé nás potřebují. Ale potřebují nás silné. Nebuďme tedy vůči svému okolí tak sobečtí, abychom sami sebe zanedbávali. Pojďme prostě žít tak, jak nás naplní energií.

5. ZAČNĚME si všímat přítomnosti

Zázraky se dějí. Ne však v minulosti ani v budoucnosti. Dějí se pouze teď.

Teď je okamžik, na kterém nejvíce záleží. Teď je život. Nesněme pořád o tom, co by jednou mohlo být – budoucnost nám nikdo na světě nezaručí. Stejně tak přestaňme neustále viset na tom, co se stalo, nestalo nebo mohlo stát – minulost nikdo nezmění.

V přítomnosti je energie (viz 40 maličkostí, které Ti mohou dát energii každý den.)

V přítomnosti je také řešení. Nenadávejme tedy na život, jaký je. Prostě si položme otázku: Co s tím teď aktivně uděláme?