Vydechli jste a trvá Vám poměrně dlouho, než se opět nadechnete? Lidé zatížení úzkostmi to tak mají.
Nebo: Je Váš dech mělký, rychlý a poměrně slabý? Lidé, kteří nemají čas na odpočinek a neustále se pod tlakem za něčím ženou, jako by neměli čas ani dýchat.
Uvědomujeme si vůbec, co se nám dech snaží naznačit a proč bychom se mu měli více věnovat? Povězme si o tom dnes.
Kdo jsi
Dech je esencí našeho života. Je energií, zahrnující v sobě pohyb, dynamiku, živost a neustálé hledání rovnováhy. Je něčím, co nás provází po celý život od narození a prvního nádechu až po náš skon a poslední výdech. A jako takový o nás mnoho vypovídá.
Úzce souvisí s tím, jak mluvíme, jak se pohybujeme, jací jsme a jaký je náš život. Délka dechu, pravidelnost, jeho hloubka, dynamika, síla, to vše je odrazem našeho vnitřního rozpoložení, momentální situace, a stejně tak i našeho fyzického stavu.
Proto je dech důležitým nástrojem na cestě k vlastnímu k sebepoznání. S jeho pomocí můžeme začít pracovat na vlastním Já. Sám o sobě má velkou diagnostickou i léčebnou sílu. A to nejen u fyzických obtíží, ale také u těch niterných, úzce spojených s našimi emocemi.
Jak dechu porozumět
Dech každého z nás je jedinečný a originální jako otisk našeho prstu. Nikdy neprobíhá stejně. Každý nádech a výdech je jedinečný. Odráží v sobě okamžitou situaci, pocity, zobrazuje se v něm, co vidíme, vnímáme okolo sebe, nad čím přemýšlíme, co nás trápí. Pokud jsme dostatečně vnímaví vůči vlastnímu dechu, dozvíme se od něj odpovědi na všechny naše otázky. Slova můžou lhát, dech nikdy. Jak mu ale rozumět? A jak být v souladu se svým dechem?
Tím nejdůležitějším, co je třeba udělat, je se na chvíli zastavit a obrátit pozornost ke svému nitru. Cílem v tomto případě není dech ovládnout, jak učí některé relaxační a dechové techniky, spíše ho pozorovat. Sledovat, jak plyne. Prožít ho ve všech jeho nedokonalostech, přijmout ho takový, jaký je, a dát mu možnost a prostor k jeho dalšímu rozvoji. Toho není možné docílit žádným rozumovým nebo myšlenkovým pochodem, ale pouhým odevzdáním se tomuto procesu. Je třeba zaujmout pozici nezaujatého pozorovatele, který nemá zájem cokoli měnit. Pouze se účastní a je součástí té velkolepé podívané.
Výborným cvičením, které se svými klienty za tímto účelem používám, je vědomé pocítění dechu v těle.
Posaďte se na stoličku. Vaše tělo by nemělo být příliš shrbené a spadlé. Snažte se přirozeně napřímit. Pozor si ale dejte na opačný extrém, kdy se budete za každou cenu snažit o správné držení těla. Tato nadměrná snaha v těle vyvolává zbytečně moc napětí, jež není v tomto případě žádoucí. V pozici byste se měli cítit příjemně, nemělo by Vás nikde nic tlačit, bolet ani táhnout. V případě, že tomu tak je, můžete zvolit pozici vleže na zádech s pokrčenými koleny.
Nyní si položte ruce na oblast nad pupkem. Soustřeďte svou pozornost do této oblasti a vnímejte, co pod dlaněmi cítíte. Je to pohyb dechu? Začněte ho dlaněmi zvolna doprovázet. Důležité je, abyste tento pohyb nějak neovlivňovali svou myslí, ale plně se mu oddali. Postupně ucítíte, jak se tento pohyb posouvá z povrchu více do hloubky. Souzněte s ním. Užívejte si ho.
Podobně
můžete svůj dech procítit i na jiných
částech těla. Zkuste své ruce položit na oblast křížové kosti, pak na
oblast ledvin (nelze provádět v pozici na zádech). Následně můžete dlaně
položit ze stran...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům