Jak je možné, píše mi Dan, že se mnou dívka šťastně stráví dlouhé období. Máme fotky plné líbání, úsměvů, řekne, že lepšího člověka nepoznala, že miluje všechno, co dělám i jak s ní zacházím, ale – nemiluje mě? Koho tedy má milovat, když si lepšího partnera prý neumí představit? Mám čekat? Změní se to? Pamatujte si: Všechno má řešení.
Co vlastně znamená “Miluji Tě”? A co “Nemiluji Tě”? Víte, Miluji Tě si mnoho lidí spojuje se zamilovaností. Někdo zase říká, že Miluje Tě vyjadřuje lásku. Tak co tedy? Víte, zamilovanost a láska jsou odlišné pojmy, respektive rozdílné fáze vztahu. Zamilovanost bývá na začátku. Je to ten růžový opar, ta mlha, přes kterou nevidíme žádné vady u druhého. Připadá nám ideální, dokonalý. A láska je to, co někdy následuje. Láska je to, co přichází, když ta mlha odejde. Láska je přijmout druhého i s jeho nedostatky, které se najednou objevují. Láska je podporovat ho, aby své nedostatky oslaboval, pokud to jde, a své přednosti posiloval, pokud to jde. Láska je být při druhém, ať se mu daří, nebo nedaří. To je Miluji Tě. Miluji Tě zdaleka není jen slovo, hlavně je to čin. Miluji Tě je přesně to, co drží vztah při sobě. Ne na začátku, ale poté, co začátek skončí.
Mnoho lidí na začátku vztahu čeká erupci štěstí, hormonální bouři, zalití rozkoší, a to všechno může, díky zamilovanosti, přijít. Může, ale nemusí. Pro vztahový život totiž není rozhodující ten začátek, ten pomine, vyprchá. Rozhodující je všechno poté. To, že až opadne zamilovanost, a ona opadne vždycky, že ten druhý při mně stojí, nenechá mě padnout, a když přesto padnu, pomáhá mi na nohy. To je láska. Kvůli tomu je člověk ve vztahu. Aby nebyl sám. Aby se měl DLOUHODOBĚ o koho opřít. Když ale dám JENOM na ten růžový opar, pak volím jen KRÁTKODOBÉ štěstí. Protože zamilovanost...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům