Opakuje se ve Vašem životě stále stejný příběh – partner, který se na začátku zdá skvělý, ale časem se ukáže jako neochotný budovat dlouhodobý vztah?
Potkali jste ve snaze najít životního partnera už tolik lidí, kteří utíkají od společných problémů, že přestáváte věřit v existenci někoho jiného?
Zdá se Vám, že je stále těžší najít někoho „pořádného“?
Řešidlo je seriál mých podcastů, ve kterých každý den odpovídám na jeden dotaz čtenáře mých knih nebo magazínů. Kdybyste chtěli znát mou odpověď na Váš problém diskrétněji, například e-mailem nebo osobním setkáním, využijte FC Klub, respektive program FC Premium.
Dnes v Řešidle odpovím na následující dotaz, a to nejen Nikole, která ho položila, ale každému, kdo má podobný problém: „Už dlouho se potýkám se vztahy. Přijde mi, že vždy když opadne ta počáteční zamilovanost, zájem mužů jde ke dnu. Momentálně jsem zase ve fázi zklamání, kdy mi protějšek ublížil. Je tohle normální, nebo jsem jenom já taková smolařka?“
Nauč se rozlišovat
Zamilovanost a láska jsou dva odlišné pojmy, přesněji dvě fáze vztahu.
Zamilovanost nás ovládá, když do vztahu vstupujeme. Zamilovanost je takový růžový oblak, přes který nevidíme čistě. Všechno vidíme růžově. Nedostatky se zdají malé, nepodstatné, je jich málo, přednosti se zdají obrovské, úžasné, a je jich hodně. Tohle všechno způsobují hormony, abychom vůbec někomu dali šanci. Víte, každý člověk má nějaké chyby, a je jedno, jestli byl před seznámením s námi šťastný, nebo nešťastný. Když byl šťastný, třeba sám nebo s někým jiným, pak by pro něj mohlo být těžké zvykat si na nás. A když byl nešťastný, třeba sám nebo s někým jiným, tak by to zase mohlo být těžké pro nás zvykat si na něj. Proto se v zamilovanosti každý nový partner zdá ideální, spřízněný, nejlepší možný. Láska je to, co začíná, když zamilovanost končí.
Skutečná láska není žádná hormonální erupce. Je to práce, dřina, každodenní boj o to, abychom si rozuměli, abychom se podporovali v posilování svých předností a oslabování svých nedostatků, protože ty přednosti, jakmile zamilovanost opadne, už nejsou zdaleka tak velké a není jich tolik, a nedostatky nejsou zdaleka tak malé a není jich tak málo. Když se rozplyne ten růžový mrak, prostě vidíme člověka, jaký opravdu je, zjišťujeme, jak moc jsme vzájemně kompatibilní, respektive nekompatibilní, tedy do jaké míry jsme vůbec schopni spolu vyjít, nalézt něco společného. Zjišťujeme, že jsme odlišní, a jde o to, jestli jsme odlišní pozitivně, abychom se navzájem doplňovali, nebo jsme odlišní negativně, tedy se navzájem odpuzujeme.
Zaskočení náročnou cestou
Láskou bývají nejvíce zaskočení mladí lidé, kteří ještě čekají na svůj první velký životní úspěch. Oni nevědí, že ten úspěch nespadne z nebe, že pro vyšší plat,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům