Vážení a milí, prozradím Vám tajemství: Život je jako kniha. Má mnoho kapitol. A jen proto, že momentálně procházíme nějakou špatnou, neznamená to, že taková je celá kniha. Třeba právě naopak tím víc oceníme krásnou kapitolu, která přijde vzápětí.
Často od Vás slýchám námitku: A co když jsou to jen slova a ve skutečnosti to tak nebude?
Vážení a milí, dnes s Vámi tedy budu sdílet typický příběh. Pochopíte, proč mi tolik záleží na Vaší naději. Proč chci, abyste v nejtemnější fázi a v nejnižším bodě dna nepřestávali věřit v obrat – protože ten obrat přijde. Pak pochopíte, proč to NEMĚLO vyjít s někým předchozím. Protože vždycky čeká někdo lepší.
O partnerských vztazích jsem napsal pět knih. Víte ale, že nezůstávám jen u autorství. Více než 300 000 fanoušků na Facebooku a milion pravidelných čtenářů se mě průběžně dotazuje na své konkrétní situace. Čtu okolo 300 příběhů denně, to je 9000 příběhů měsíčně, více než 100 000 příběhů ročně. Takže už něco vím o tom, jak vypadá průchod údolím neštěstí i co čeká člověka, když to neštěstí skončí.
Každý všední den odpovídám na nejčastější otázky, které mi píšete. Tentokrát volím téma Proč pořád brečím a chci zpátky toho, kdo mi ublížil? a konkrétně vybírám následující příběh:
„Petře, často Vám lidé říkají, že Vaše živá vysílání jsou jako modlitby a Vaše knihy pro mnohé znamenají bibli, ale já musím jít ještě dál. Vaše knihy mi zachránily život. Zůstala jsem sama na dítě, které jsme si vysnili, a když se narodilo, on odešel k jiné. O dítě nemá zájem, ptala jsem se: Proč jsem ho vůbec přiváděla na svět? Jak to, že si neuvědomuje, co všechno jsem musela podstoupit? Proč mi nedokáže ani poslat peníze? Kvůli tomu všemu jsem už chtěla vylézt na parapet okna a skočit. Ale pak mi kamarádka začala posílat Vaše články, které mi naplnily oči slzami, protože byly přesně o mně. A o tom, že všechno dobře dopadne. A pak mi koupila i knihu Cítit rozumem, myslet srdcem. Já jsem snad nikdy nepřečetla žádnou knihu. Ale u téhle jsem proležela celé noci. Začala jsem všemu rozumět, odpustila jsem mu, konečně jsem se usmívala, a díky Vám našla člověka, který teď se mnou je, který je mým andělem. A jak často píšete, že nevěříte na náhody, ani já nevěřím. A myslím si, že jste ho za mnou poslal Vy. Vůbec mě neznáte, a přitom jste mi zachránil život. I mé holčičce. Jenom jedno nechápu, Petře: Proč jsem tak dlouho brečela a chtěla zpátky někoho, kdo mi tolik ublížil?“
Proč ztrácíme tolik času nad mrtvým vztahem?
“Když zjistíš, že je kůň mrtvý, je lepší sesednout.” Pořekadlo indiánů z kmene Krí
Já si nejprve trochu otřu slzy, protože takové zprávy jsou na srdíčko, a zkusím promluvit nejen k Vašemu rozumu, ale k rozumu každého člověka, který je dosud v té předchozí fázi, tedy ještě nemá po svém boku lepšího partnera, který by mu umožnil pochopit, proč to nemělo vyjít s tím předchozím, respektive zatím ani nevěří, že by takového lepšího partnera mohl někde potkat.
Bolest způsobená odchodem milovaného člověka vytváří emoční zranění. Emoční = citové. To je mnohem těžší než zranění fyzické. Na fyzické zranění, třeba rozbité koleno, můžeme přiložit náplast, zlomeninu nohy můžeme zafixovat, ale na citové zranění žádná náplast neexistuje a dlaha na zlomeninu srdce prostě neexistuje. A to kvůli všemu, co jsem popisoval v nedávném podcastu o tom, jak po všech špatných zkušenostech uvěřit v lepší příště.
Být odmítnut milovaným člověkem je z emočního hlediska bolestivější než jeho smrt. Jak je to možné? Protože když milovaný člověk odejde, každý den žijeme s vědomím, že řešení naší bolesti existuje, že naděje pořád je, a to je šílené, pokud zároveň víme, že ten druhý by se MOHL vrátit, ale on NECHCE. Že ten jediný, kdo naši bolest může zastavit, je současně ten jediný, kdo tu bolest způsobuje.
Toto RACIONÁLNÍ uvědomění (“On mě nechce, nestojím mu za to!”) spojené s emoční bolestí vytváří proces snižování sebehodnoty. Jinak řečeno: To, že se milovaný člověk nevrací, v nás vyvolává pocit, že pro něj nejsme dost dobří, aby se vrátil. Že za nic...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům