Pociťujete ve vztahu s partnerem ochlazení a stojíte o pozitivní změnu?
Nebo jeden z Vás neví, zda to ještě má smysl a není lepší hledat si raději jiný vztah, ve kterém k takovému ochlazení nedojde?
O čem vůbec ochlazení vypovídá a je špatně, když se po čase vrátí?
To je důvod, proč na velká setkání se mnou chodí lidé ve dvojicích. I ty pošramocené páry, jež nevědí, jak k sobě najít cestu, dostávají jiný pohled na svou situaci a návrh řešení, který jim může pomoci v tom, jak se jeden druhému přestat vzdalovat a začít se navzájem přibližovat.
Jednotlivci se mi odděleně svěřují více v diskrétní zóně, ale právě proto jednou za čas pořádám velké setkání tak, abychom nemluvili “o lidech”, ale “s lidmi”. Mezi čtyřma, či lépe šesti očima.
Nikdy dopředu nerezignujte na společné řešení, hledání a naslouchání. Proč, to Vám zkusím říct i dnešním podcastem, který je reakcí na tento milý vzkaz od jedné ze čtenářek: „Petře, čtu Vaši knihu Čtyři prány štěstí a fascinuje mě způsob, jak v ní jednoduše řešíte velmi těžké problémy konkrétních vztahů. Dlouho jsme si s partnerem mysleli, že máme špatný vztah, když se občas hádáme. Ale my pak máme krásné usmiřování. Stejně tak když se déle nevidíme, strašně moc si chybíme, a díky Vaší knize jsme poznali, že jsme v pořádku, že vztah nemůže ani nesmí být dokonalý, protože by v něm chyběla změna…“
Jiný pohled na změnu
Partnerská psychologie hovoří o střídání ročních období ve vztahu. A důležité je nejen to, že po jaru přichází léto, pak podzim a zima, ale hlavně to, že následně znovu přichází jaro. Chápete? Vztahy procházejí cykly a změna vždy přichází s nějakým impulzem. Třeba právě tehdy, když jeden z partnerů na delší dobu odjede. I když vztah procházel “zimou”, drsnou a mrazivou, kdy komunikace – abych zůstal v přirovnání – byla zasněžená, zavátá a nesjízdná, tak odloučením partnerů jako by nastala “obleva”. V zimě obecně, čím déle trvá, si tím víc uvědomujeme, jak potřebujeme jaro. A tak když se ti dva zase potkají, všechno znovu rozkvete. Jako poprvé.
Ale to jaro, a to je klíčové pochopit, nepřichází samo. Přichází s naším jednáním, respektive s naším přístupem. To odloučení totiž může tu zimu taky zhoršit. Kde jsi byl tak dlouho? S kým? Určitě s nějakou fiflenou! A žádné jaro nepřijde. Naopak, tuhá zima. Dva lidé k sobě budou jako led. Jenom zlo a výčitky, “jinovatka” na obě strany. Všechno “zamrzne”. I možnost...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům