Když jsem psal svou poslední knihu, dnes již bestseller Čtyři prány štěstí, věnoval jsem se v ní všemu, co většinu lidí zbytečně obírá o štěstí – v regionu, kde by nám z celosvětového hlediska až tak moc nemělo scházet, a přece se necítíme šťastni. Proč? Copak máme málo předpokladů k tomu, abychom zrovna zde mohli být šťastní? Proč tedy chceme pořád víc, směřujeme pořád výš, lačníme po tom dokázat a vlastnit pořád víc? Proč jsme nastaveni tak, že nemáme dost?
Jedních z motorů stresu je poměřování, umocněné takzvaným pohledem nedostatku, kdy se rozhlížíme kolem sebe a vnímáme hlavně to, v čem zaostáváme. Protože se necítíme šťastní, věříme, že právě tento handicap oproti okolí představuje důvod našeho neštěstí. A tak jsme umanuti mít to, co mají druzí, potažmo aby druzí neměli to, co nemáme my. Věříme, že potom budeme konečně šťastní. Jedním z psychických projevů je závist. Té se týká i spousta Vašich dotazů, které mi zasíláte a které mají společnou jednu formulaci: „Odkud se bere závist?“
Červ v člověku
Závist je, základně řečeno, rys člověka. Rys, který říká: Tamten má to, co já nemám.
Jestliže si tuto jednoduchou definici rozebereme, pochopíme úplně všechno ohledně závisti:
Předně, tím, že je závist RYSEM člověka, je podobná toleranci, lásce nebo schopnosti soucítit. Zkrátka, vypráví příběh toho člověka, který tímto rysem nebo touto vlastnosti oplývá. Závist nemá téměř nic společného s tou osobou, vůči níž směřuje. To je také důvod, proč bychom si cizí rysy neměli nikdy brát osobně. To, že nám někdo složí kompliment, že je k nám milý nebo naopak nemilý, souvisí v první řadě s ním, a teprve potom, a to jen v menšině, s námi – s tím, jak se chováme nebo co děláme. Vysvětlím to: Netolerantní, nelaskavý a nesoucitný člověk se k nám bude chovat jinak než tolerantní, laskavý a soucitný člověk, bez ohledu na to, jací jsme. Takže když si klademe otázku, odkud se bere závist, tak především z člověka samotného.
A nyní si zodpovězme, z ČEHO konkrétně se bere.
Geneze trápení
V knize Čtyři prány štěstí obsáhle vysvětluji, proč lidé fungují na principu zrcadlení. Ve zkratce: Všichni ve svém okolí vidíme hlavně “sami sebe”. Ne přímo, ale zprostředkovaně. Dám příklad:
- Neumím italsky. Ale netrápí mě to. Protože v každodenním životě italštinu nepotřebuji, italštinu neslyším, Itala nepotkám, do Itálie nejezdím.
- A potom najednou vidím kolegu, který italštinu ovládá. A mně to začne vadit. Ale proč?
- Položme si otázku, CO mi vlastně vadí. To, že italsky umí? Ale to on uměl už předtím… Navíc italsky mluví miliony lidí. A mně to nikdy nevadilo. Tak čím je to?
- Samozřejmě je to zrcadlem. Na jednu stranu mi právě ten kolega svým umem “vmetl do obličeje”, že já italsky nemluvím. Kdybych italsky uměl, je mi přece jedno, že můj kolega taky umí. Nebo že italsky umí miliony dalších lidí. Nezáviděl bych jim, protože bych neměl co závidět, když bych to uměl taky.
- Takže závist je rys, který vypovídá o něčem, co druzí mají, zatímco já ne. A co mně vadí. A teď to důležité: Mně to vadí, protože to najednou vidím. Vidím nejen to, co někdo jiný umí, ale metodou zrcadlení vnímám, jak on to umí, ale já ne, jak já jsem ve srovnání s ním nula. Protože osobním střetem si najednou uvědomuji rozdíl mezi námi.
Psychologie tomu říká syndrom netvora. Pokud jste četli pohádku Panna a netvor, vybavíte si nešťastníka s hlavou netvora. Nešťastný byl proto, že nemohl nijak ovlivnit, jak vypadá. Chtěl, aby ho jedna panna milovala. Jenže byl netvor, a tak ho odmítala.
Představte si, že takového netvora obklopíte zrcadly. V každém z nich spatří, jaký je netvor. Co udělá jako první? Pudová reakce mu velí rozbít ta zrcadla, zakrýt je závěsem, prostě je jakkoli odstranit, protože ho ohrožují. Odstranit ten obraz, který se mu nelíbí, který útočí na jeho ego, protože VĚRNĚ říká, jaký je on. To je podstata závisti: Závistivci, který pouští jed do Vás, vadí nejen to, co dokážete nebo jací jste, ale hlavně to, co nedokáže nebo jaký není on – a také mu vadí pocit, že to neumí změnit. Chápete? Závist je slabost. A to je její největší problém.
Boj se...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům