Úvodu do problematiky míjení jsem se věnoval už v 90. podcastu 3 důvody, proč se míjíme se spřízněnou duší. Tam jsem se zabýval termíny surový diamant, dvojplamen a mistrovská duše. Jenže co když cítíme, že protějšek je OPRAVDU SPRÁVNÝ, kdežto on nás vnímá přesně opačně?
Zažili jste, či právě zažíváte něco podobného? Jste přesvědčeni o tom, že ten, kdo Vás ignoruje nebo nedoceňuje, je Vaší spřízněnou duší? Nechápete, proč máte milovat a emočně se vázat k tomu, kdo Vám momentálně způsobuje především bolest? Jaký to má smysl?
Když v diskrétní zóně (kde se mě ptáte písemně) nebo při osobních setkáních (kde se mě ptáte z očí do očí) se mnou diskutujete tyto případy, odkazuji Vás na svou knihu o karmě ve vztazích Cítit rozumem, myslet srdcem. Respektuji však, že ne každý ji má. A přesto mi posíláte dotazy týkající se problémů, které Vás trápí, a znějí například takto: „Petře, potkal jsem dívku, kterou jak podle Vašich knih, tak podle Vašich podcastů mohu označit za karmickou spřízněnou duši. Problém je, že ačkoli jsme spolu byli v dokonalé souhře, ona všechno ukončila se slovy, že mě nemiluje. Možná jsem udělal tu chybu, že jsem příliš tlačil na pilu, dával jí moc najevo, jak mi na ní záleží a jak bez ní nemohu být. Možná jsem jí nedal dost citového prostoru. Pořád mi ale hlodá v hlavě: Proč jsme se tedy potkali? Vy říkáte, že všechno se děje ve správný čas. Tak proč jsme se potkali v nesprávný čas?“
Správný versus nesprávný čas
Předně, nesprávný čas v přírodě neexistuje. Všechno se děje ve správný čas. A to vždycky.
Lidé obecně dělají tu chybu, že si myslí, že když se něco děje ve správný čas, má to v tu danou chvíli dobrý průběh nebo dobrý konec. Ale je to jinak. I když se s druhým potkáme takzvaně v nesprávnou chvíli, stále je to ve správný čas. A není-li to dobré, prostě to ještě není konec.
Problému, kdy se dva lidé potkají a zase rozejdou, a přitom cítí, že jim spolu bylo dobře, se říká míjení. Jako u komet. Dvě komety se nejprve přibližují, prohlížejí si jedna druhou a možná mají chvíli i společnou dráhu letu. A pak se minou, oddělí, vydají každá jinam. Tento příměr se užívá záměrně, je příznačný. Každá z oddělených komet si totiž letí pro jinou zkušenost. Ale to neznamená, že už se nikdy nepotkají. Někdy se naopak rozdělí proto, aby se později potkaly v JINÉM nastavení. Jak tomu rozumět? Vysvětlím.
Potkat další komety a mít srovnání
Míjení se v partnerské psychologii děje tam, kde se potkávají dvě spřízněné duše, ale každá doposud s jinou úrovní vztahové zralosti. První kometa, například Vy, člověk už připravený na vztah, potká druhou kometu, která ještě není připravena na vztah. Ačkoli k sobě z pohledu dlouhodobosti patříte, pak ta kometa, která ještě není připravena na vztah, musí teprve projít procesem, který už ta první kometa, připravená na vztah, má za sebou. Ptáte se,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům