Od vysvětlení témat Může se manipulátor změnit?, Jak manipulátora oslabit nebo Jak jednat s ex-partnerem-manipulátorem, když spolu máme dítě jsem zavalován dotazy, které se týkají právě vztahové manipulace. Hojně se tážete jak v diskrétní zóně, jež je vyhrazena pro důvěrnou komunikaci se mnou, tak veřejně na Facebooku, kde má moje stránka více než 300 000 fanoušků. Budu tomu tedy věnovat také dnešní podcast.
A to tématu, které se tolik neprobírá. Kdekdo, a je to pochopitelné, hledá způsob, jak manipulátory odstranit ze svého života. Málokdo se ptá, kde se to v nich vůbec vzalo.
Proč to dělají? Co jim to dává? Jak se manipulátor vlastně v člověku rodí?
K tomuto pohledu mě inspiroval tento dotaz, který mi přišel do Řešidla, tedy seriálu mých pravidelných podcastů, jež můžete poslouchat každý den na Spotify, v Google Podcasts a Apple Podcasts, ale také v přehrávači umístěném výše. Anebo můžete číst jen přepis zde.
Ten dotaz zní: „Zamilovala jsem se do muže, který mi zpočátku dával všechno, co jsem chtěla. Pak ochladl, nyní je citově vyprahlý. Ubližuje mi a má z toho neskrývanou radost. Já mám stále před očima toho muže, jímž býval, a když se ptám, proč už jím není, říká, že chyba je ve mně. Díky Vaší knize Protože už rozumím jak tomu, že je manipulátorem, tak tomu, že budu muset odejít, ale povězte mi, Petře, jediné: Proč se jím stal? A jak?“
Proč to dělá
Když to zobecním, manipulování druhých se věnuje ten, kdo se v této roli cítí dobře, kdo je rád loutkářem, tím, kdo vodí loutky. Svým způsobem se v tom našel, cítí v tom svou hodnotu a líbí se mu to. A hlavně pochopil tuto hru. Ta poslední věta je nejdůležitější.
Aby tuto hru pochopil, znamená to, že ji musel někdy zažít z opačné strany. Jinak by nevěděl, čeho tou hrou může dosáhnout. Někdo v minulosti nad ním tedy musel mít tutéž moc, bezcitnou, zatímco on emočně krvácel. Ano, je to jako s upírem. Nejprve jste závislí na někom, kdo Vás vysává, a tím pochopíte, že můžete mít stejnou moc nad jinými, jestliže je na sobě učiníte “správně” závislými.
Z toho plyne, že manipulace je vědomý akt. Ten, kdo manipuluje, dobře ví, že to dělá i proč to dělá. A často to bývá jeho sebeobrana. Když totiž zažijete ve vztazích chladného člověka, třeba vlastního otce nebo matku, zatímco Vy se pro to trápíte (což znamená že krvácíte emočně), přirozeně se učíte, jak emočně nekrvácet – jak být podobně chladný.
Manipulátorem se tedy často stává člověk, který v minulosti docela hodně prohrál, hodně trpěl, a je svým způsobem emočně ne-mocný. Nepouští do vztahu emoce, protože ví, jak moc ho to v jeho vlastní minulosti bolelo. Je bez citu, racionální, což je dost vidět na začátku takového vztahu. Je tím, kým chcete, aby byl. Chcete pozorného muže? Tak jím je. Chcete naslouchajícího muže? Tak jím je. Chcete pokornou ženu? Tak jí je. Či sexuálně zdatnou ženu? Tak jí je. Zkrátka, ať chcete cokoli, manipulátor to z Vás vytuší, a na to si pak hraje. To je důležité slovo. Hraje. Je to hra. Jeho hra. Jeho hra s Vámi.
O co skutečně jde v této hře
Manipulátor hraje bezcitného člověka, ale je to jen hra. On je ve skutečnosti uvnitř velmi raněný, emočně raněný, nevěří v sebe. Právě proto manipuluje. Aby se alespoň v něčem cítil úspěšný, zdatný jako ten jeho otec nebo ta jeho matka. Aby měl pocit, že ovládá druhé „přes tu svou sílu“, která je ale ve skutečnosti slabostí.
Manipulátoři mají velmi plochý život, bezbarvý. Jejich jediným zájmem je zahrát na tu strunu, kterou oni dobře znají z vlastní minulosti, například z vlastního dětství. Na ten komplex méněcennosti, nedostatečnosti, na ten syndrom...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům