Proč návrat sebevědomí trvá tak dlouho

Představ si cíl, na jehož dosažení si věříš. Ale neuspěješ.

Nebo si představ člověka, který Ti systematicky bere sílu, a Ty pořád věříš, že se mu nakonec dokážeš vzepřít, z jeho moci se vymanit. Ale neuspěješ.

Nebo si představ slabost, které se nemůžeš zbavit. Trému, úzkost, strach z překonání sebe sama – ze seznámení, z veřejného vystoupení, ze svého vlastního NE, které se Ti nedaří přehrnout přes rty, protože se bojíš, že tím někoho ztratíš, naštveš, zklameš.

Představ si cokoli a kohokoli, co/kdo Ti ukrajuje z Tvého sebevědomí. Co prohra, to ještě rozbitější mozaika Tvého Já.

Mé knihy 250 zákonů lásky a Čtyři prány štěstí ukazují, jak (skrytě) poranění lidé mohou vstupovat do vztahů, jak se poté bojí v nich ozvat, jak se cítí nešťastně ve své kůži, i jak to může zkomplikovat myšlení jejich partnera, který nerozumí, co se v nich odehrává.

Sebevědomí je proto ústředním tématem mého koučovacího magazínu FC, ať už jde o práci s vlastní minulostí, představivostí, stresem nebo naposledy starými vzorci, které mohou pocházet až z dětství.

Jde i o jednu z nejčastějších otázek, jakou dostávám do Řešidla, seriálu mých podcastů. Jako dnes. „Petře, od začátku poslouchám Vaše podcasty, ale až nyní jsem našla odvahu Vám napsat. Pomohl mi podcast Jak mám zvýšit své sebevědomí, když nevěřím, že cokoli dokážu, kde se Vám svěřil muž, který má stejný problém jako já. Jinak než on jsem na tom pouze v tom, že já znám příčinu svého nesebevědomí. Měla jsem velmi bezcitné a dominantní rodiče, kteří si na mně vybíjeli mindráky z neúspěšných pracovních výsledků a vztahů. To všechno vím, jen jedno ne: Proč ta rekonstrukce osobnosti trvá tak dlouho?“

Zacelování rýhy

Rýha našeho myšlení, kterou někdo v minulosti vyryl, funguje jako drážka gramofonové desky. Nemůže hrát jinou písničku.

Obecně platí, že každá náprava trvá déle než samotný akt poškození, v případě zranění déle, než trvalo jeho způsobení. Platí to nejen v emoční rovině, ale i fyzické. Otočit si koleno, například na lyžích nebo na schodech, je záležitost mrknutí oka. Ale léčba je dlouhodobá a nesmí se uspěchat, jinak se při každém podobném pohybu ozve nejen bolest, ale i strach. Ten strach, který nám říká: Zpomal, dej si bacha, už jednou se Ti to vymstilo.

A když to vytváření bolesti, například jinými lidmi, trvalo dlouhodobě, třeba celé dětství, je to už víc než jenom zranění. Je to bohužel vytvoření návyku. Návyku, že nejsme dost dobří, že si nezasloužíme lásku, že všechno v našem životě bude jenom horší. Uvědomte si, že cokoli trvá soustavně a dostatečně dlouho, to jako by do nás vyrývalo rýhu našeho přesvědčení a v té rýze, jako v drážce gramofonové desky, se od té chvíle pohybuje jehla naší gramofonové přenosky, našeho myšlení. Nemůže vyskočit a hrát jinou písničku, jako by už měla předurčeno, co ji čeká, jaké hlasy se mají rozeznít v hlavě, za chvilku, jen co dojdeme zase k bodu, který dobře známe a v němž jsme pro někoho nebyli dostateční.

Říká se tomu starý vzorec a já metodám, jak jej přepsat, věnuji toto vydání magazínu.

Kdybych měl dodat něco, co v tomto magazínu nebude a co Vám hned teď může pomoci, řeknu, ať si vezmete třeba kousek skla. Tabulku skla.

Jak těžké je obnovit toto sklo?

Způsobíte-li tomu sklu jednorázové zranění, to znamená ho například násilím přelomíte vejpůl, je rána jen jedna a dá se, sice náročně, ale přece jen zacelit. Obecně vzato stačí trocha lepidla a hodně trpělivosti. I tak ale ta jizva, ta prasklinka, asi bude vždycky znát.

Ale je to pořád lepší, než když tím sklem praštíte o zem. Tam těch zranění asi bude víc a rekonstrukce bude ještě těžší. A teď si představte, že po tom skle, rozbitém o zem, ještě začnete dupat. Tak jako někdo v minulosti po Vás. Třeba negativní nebo nesoudní rodiče. Den co den, dlouhé roky. Jo, šlapejte po tom skle stejně dlouho! Až se pak podíváte pod boty, uvidíte, že to sklo není jen zlomené, ale na padrť. A v takovém stavu jsou bohužel mnohé děti, respektive dnes již dospělí, kteří v sobě mají stále to zraněné vnitřní dítě

Rekonstruovat je po takovém dlouhodobém pošlapání znamená obrazně řečeno poskládat tu drť, ty střípečky, jako puzzle. Je to opravdu na dlouho. Ale jde to. A má to smysl.

Komplikace zraněného...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům