Psát si deník. To zní jako růžová knihovna.
A přece je to nástroj, který používají velmi úspěšní a produktivní lidé.
Proč? Opravdu má takovou moc si každý den před spaním uvědomit tři věci, které nás za celý den nejvíc posunuly nebo ponaučily? Skutečně psaním se myšlenka vrývá do mozku víc než pouhou úvahou? Nebo je za tím ještě něco jiného?
Když jsem před časem vydával motivační diář, rozdělený mimo jiné na sekce věnované i vděčnosti, udivilo mě, jak svědomitě lidé týden co týden zodpovídají průběžné otázky…
Jedna z ukázek:

Motivační diář je hojně užívaným koučovacím pomocníkem při čtení mého magazínu FC, a to hlavně u těch, kterým záleží na efektivním posouvání z problémů, těžkostí a ke svým náročným cílům. Protože Řešidla věnuji i obecnému osobnímu rozvoji, odpovím dnes na tento dotaz: „Petře, navštívila jsem kamarádku, která mi ukázala Váš motivační diář a takzvaný deník vděčnosti. Říkala, že jí to pomáhá mnohem spokojeněji usínat. Myslela jsem, že psát si deník je archaičnost, přece co se stalo dobrého, si mohu před spaním jenom tak v mysli připomenout. Nebo je v tom nějaké skryté tajemství?“
Co dokáže jeden špatný pocit…
Mezi přemýšlením a psaním je samozřejmě obrovský rozdíl. Když začnu od nejjasnějšího, myšlenka poměrně rychle vyprchá, zatímco litera scripta manet, jak říkali latiníci, tedy co je psáno, to je dáno (a nemůže být odvoláno). Zkrátka, myšlenka je těkavá. Teď je a za chvíli není. Navíc myšlenka vyvěrá z pocitu. Máme-li dobrý pocit, máme dobré myšlenky. A funguje to i naopak: Máme-li dobré myšlenky, máme pak dobré pocity. Jenže!
Pokud se zničehonic naše pocity zhorší, třeba cizím nepříjemným slovem či bolestivým činem, náhle nemáme dobré myšlenky – nejsme schopni si večer vzpomenout na to, co se stalo dobrého, dokonce bychom přísahali, že se dnes nic dobrého nestalo, že vše je špatné. A protože negativní myšlenky (jako třeba Nic dobrého se nestalo) se navzájem rychle řetězí, to znamená jedna navazuje druhou, tak jsme schopni záhy před spaním dospět k přesvědčení, že nejenže nebyl dobrý den, ale nemáme dobrý život.
Co dokáže uvědomění dobrých maličkostí
To jsou chvíle, kdy byste si nic dobrého ve svém životě nevybavili. A pokud by ten špatný pocit byl extrémně nesnesitelný, mohl by jeden jediný momentální pocit rozhodnout i o Vašem neuváženém činu. (Pomoci z těchto překotných úzkostných stavů jsem věnoval Vánoční Speciál.)
A právě proto, v těchto těžkých chvílích, kdy mozek pozitivně nefunguje, je dobré otevřít ten
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům