Jednou odejde s prásknutím dveří. Vysvětlí Ti, že si našel jinou, lepší. Že už cesta zpátky nevede. Protože sám spálil most.
Pak se ale začne ozývat. Snaží se otevřít zadní vrátka. Dokonce Ti snáší poklony, mluví o tom, jak mu chybíš – jako kdyby se měl vrátit čas, jako kdyby nezapomněl… Tak jak je možné, že zapomenout CHTĚL?
Co se děje v hlavách mužů, že odcházejí od žen, k nimž se pak snaží vrátit? Proč utečou k milenkám, když jim potom jsou – s ex-partnerkami – NEVĚRNÍ?
Ano, čtete správně. Ostatně, do Řešidla, kde reagují mluveným slovem na otázky, jež mi zasíláte, mi přišel jeden takový dotaz: „Petře, čtu Vaši knihu Protože, která vysvětluje mnohá Proč, ale na jedno Proč zde odpověď nenacházím. Na to své. Můj příběh Vám asi přijde šílený, ale manžel opustil naši rodinu kvůli jiné ženě. Následně pak té nové ženě začal být nevěrný se mnou. Neumím si to vysvětlit. Bydlí s ní, ale říká, že ji nemiluje. Vypráví, jak chyboval a chtěl by se vrátil. Ale když vidím, jak nevyzpytatelně působí a jak je najednou arogantní vůči ní, říkám si: Co když takto předtím mluvil také o mně? Zvedá se mi z něj i žaludek a nechápu, s kým jsem celá ta léta žila. Můžete mi dát odpověď?“
První Proč
Máme-li rozplést celé klubko, položme si nejprve otázku, proč vůbec muži odcházejí od rodin, které si založili? Potažmo: Proč si je zakládali, když pak od nich odejdou?
Odpověď je prostá: Těm mužům začne něco vadit nebo chybět. Jinak řečeno: Ti muži při svém rozhodování začnou být orientováni na to, co té manželce, vztahu nebo i jim samým schází. Říká se tomu pohled nedostatku. (Řeším to v knize Čtyři prány štěstí).
To znamená, že když se pro tento úhel pohledu rozhodnu, pak u jakékoli situace nebo člověka hledám v první řadě, co je na tom špatně, co nefunguje, co nevychází.
A protože všechno spojené s člověkem, ať vztah, jeho činy nebo on sám, je nedokonalé, protože i člověk sám je nedokonalý, pak přirozeně kdykoli hledáme nějakou vadu nebo nedostatek na osobě, svazku nebo životní etapě, tak to najdeme.
Ale stejně tak bychom byli úspěšní i při opačném pohledu, pohledu dostatku, protože vždy existuje něco, čeho si na člověku, vztahu nebo životní situaci mohu vážit, cenit.
Nutná změna
Pokud muž v nějaké fázi života začne vše kolem sebe posuzovat pohledem nedostatku, připadne mu všechno, co posuzuje, jako nedostatečné a hodné změny.
U dlouhodobého vztahu, kde už jsou nějaké děti, nebo u dlouholetého partnera, kterého navíc vídá den co den, se potřeba změny zdá samozřejmá, protože takového vztahu už je za ty roky přejedený a takový partner už je za ty roky okoukaný.
A když se v té chvíli takový muž rozhlédne po okolí, spatří spoustu jiných žen, které jsou naopak přitažlivé, neboť jsou oproti dlouholeté partnerce nové, neokoukané, tak jiné.
A v tu chvíli takový muž, pokud svůj vztah hodnotí jako nedostatečný, odchází. Chvíli je spokojen s novou ženou, v novém vztahu, novém životě, protože ožije – vždyť změna je život. Ale po čase, pokud si dál drží svůj pohled nedostatku, už je zase otrávený, neboť jeho pohled nedostatku zase nerad říká: Hele, ta “nová” žena už není nová, už je taky docela okoukaná, ten “nový” vztah už je taky...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům