Musím nás přece uživit. Co je na tom špatného? diví se muž.
Nerozumí tomu, že po návratu domů z náročné práce, ve které byl od rána do večera, má ještě poslouchat, že se dostatečně nevěnuje rodině, ženě, dětem. Kdy? rozhazuje nešťastně ruce. Copak úkolem muže není zajistit rodinu? Copak nemá právo na svůj volný čas, na své kamarády? Copak nemůže mít chvíli SVŮJ VLASTNÍ KLID?
Když jsem ve Vánočním Speciálu uváděl seznam maličkostí, na kterých ženám záleží, připojil jsem jeden ze svých prvních případů v životě. Přezaměstnaného muže, který dal své rodině majetek a svobodu. Ale žena přesto nebyla šťastná a odešla k člověku, který jí dal “víc”. Dal jí totiž to nejdražší, co člověk má: svůj čas. Věnujeme-li někomu svůj čas, dáváme mu kus života, který už nikdy nezískáme zpátky. Komoditu, která je nezbytná pro naplnění ženy ve všech “maličkostech” vztahu.
Vy, kteří už Vánočním Speciálem listujete (například jste ho někomu koupili jako dárek pod stromeček, ale samotné Vás zaujal jeho obsah), mi píšete mnohé příběhy z vlastního života. Žádáte mě o pomoc, objasnění, vyřešení. Toto je jeden z nich: „Jsem rozvedená, mám vztah s drobným podnikatelem. Nežijeme spolu. Jeho práce byla od začátku časově náročná a na prvním místě jeho hodnot. Zprávu jsem to brala jako výhodu, alespoň jsem měla čas na sebe, děti, koníčky. Jenže pak přišel koronavirus. Příteli ochromil podnikání. V tu chvíli jsem si logicky myslela, že spolu budeme konečně víc, když podnikat nemůže. Ale on byl naprosto bez nálady a teď mi řekl, že na vztah nemá sílu, že musí zachránit tu firmu, kterou vybudoval, že mu to teď vezme ještě víc času. Nemohu to pochopit. Kdy tedy se mnou hodlal trávit svůj čas? Dokud se dařilo, říkal: Musím toho využít. A když se dařit přestalo, říkal: Musím to opět nahodit. Vysvětlete mi mužský pohled.“
Historický odkaz muže
Už v článku Proč si muži myslí, že stačí peníze, ale ženy potřebují i jejich čas jsem psal, že k přirozenosti muže historicky patří zajistit rodině obživu. Je to jeden ze tří základních úkolů muže. Všechny vyjadřuje metaforické rčení Zasaď strom, postav dům, zploď syna.
Zasaď strom je příměr pro zajištění si nějaké stálé práce nebo jiné formy dostatečného příjmu, pomyslného stromu, který se jednou zasadí, ale dlouhodobě nese ovoce. U zaměstnance je to kariérní postavení, u podnikatele prosperující firma. Toto má muž ve svých genech. Pamatujme si však, že jde pouze o první ze tří úkolů, které v životě má.
Postav dům a zploď syna jsou další úkoly, ke kterým se mnoho mužů už nedostane. Dům symbolizuje domov, atmosféru, kterou muž spoluvytváří. Domovem se stává on sám tím, že je jistotou, spolehlivým zázemím pro svou ženu. Domovem se v té chvíli nestává číslo popisné bydliště, ale člověk sám. To je skutečný muž. Ale už to dělá mužům problémy a objasníme si proč. Nejprve však ještě ke třetímu úkolu. Zploď syna neznamená jen stát se dárcem semene a biologicky počít dítě. “Syn” v souvislosti s mužem představuje jeho následníka. Tedy spolu vychovat dítě, které bude úspěšné v životě, které bude důstojným otiskem jeho otce, rodiče. To jsou základní úkoly muže v jeho životě. Tak jako mají ženy úkoly své. A nyní: Proč v tom muži selhávají? Proč jsou ženami intuitivně opouštěni?
Rozdíl ve způsobu řešení úkolů
Předně, muž není žena. Zatímco žena je vnitřně postavena tak, aby uměla zvládat více věcí současně – pečovat o dítě, udržovat oheň, připravit oběd pro muže, poklidit jeskyni (v pravěkém pohledu) – zároveň vařit, uklízet, prát, dohlížet na dítě, telefonovat u toho s kamarádkou, ano, to vše žena souběžně dokáže, tak muž je historicky stavěn jinak.
Muž je zacílen na jeden jediný úkol. Je lovec, který si vyhlédne jednoho velkého mamuta, a toho musí skolit. Není to snadné. Musí se plně soustředit. Kdyby se nesoustředil, tak by mu mamut utekl, nebo by ho zabil. Anebo, zatímco muž upíná oči na mamuta před ním, by ho v té divočině nějaký predátor v zádech přepadl a sežral. Muž dobře ví, že když se snažíte v kurníku chytit více slepiček najednou, většinou nechytíte ani jednu. Když se soustředíte ale na jednu jedinou slepici a po jejím chycení na druhou, postupně ulovíte všechny.
Jinak řečeno: Chce-li muž dobře zasadit strom, nemůže současně plodit syna. Zkuste si představit praženu, která na pramuže, soustředěně lovícího mamuta, křičí: Proč se mi...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům