Známe to všichni: Někdo nám ublíží nebo sami něco zkazíme.
A jsme toho plní. Doslova jsme toho natlakovaní. Jako papiňák.
Ta zlá pára nás zevnitř dusí. A pořád se rozpíná. Potřebovali bychom se ji zbavit. Objevit, tak jako u papiňáku, nějaký bezpečnostní ventil ve své mysli nebo srdci.
A od-pustit.
Jenže často nevíme jak.
Jak co nejlépe, pokud možno bezbolestně a co nejrychleji, projít procesem odpuštění?
Jak se zbavit té vnitřní hořkosti, která ničí naše soustředění, naše vnímání i naše zdraví?
Jak se pohnout z minulosti, která nás křečovitě drží a nepouští?
Odpovědi jsem přinášel už ve Vánočním Speciálu. A protože ti, kteří již do jeho obsahu nahlédli předtím, než ho položí svým blízkým pod stromeček jako dárek, mě požádali o větší rozvinutí některých psychologických technik, rozhodl jsem se tématu vyhradit celé jedno stostránkové vydání magazínu FC: Odpustit neznamená zapomenout.
Z mnoha Vašich dotazů vyberu jeden. Monika reagovala na můj včerejší podcast Jak po chybě, kterou jsme ztratili člověka, uvěřit, že nás čeká něco lepšího. Uvedla, pro jakou vlastní konkrétní chybu se trápí, a na konci se ptá: „Petře, existuje nějaká jednoduchá pomůcka, jak mohu sama sebe posouvat v procesu odpuštění?“
Čtyři sloupce
Kromě samotného magazínu Odpustit neznamená zapomenout, který se zabývá jak psychologickými, tak duchovními metodami, můžete využít také motivační diář coby možný vánoční dárek pro Vás nebo Vaše blízké, kteří potřebují posun ve svém životě.
A právě diářem začnu. Jeden takový si můžete vytvořit i sami doma, a to jednoduše.
Musí mít čtyři sloupce, dva na levé a dva na pravé straně.
Levou stranu si rozdělíte na dva sloupce. V prvním budete den co den psát pod sebe Toto se mi stalo a ve druhém Takto se cítím.
Tato levá stránka tak bude vesměs negativní, odložíte na ni všechno, co Vás ten den trápí, co jste pokazili nebo čím Vám někdo jiný ublížil.
Pravou stranu si rovněž rozdělíte na dva sloupce. V prvním budete den co den do stejné řádky vedle toho, co se mi stalo, a jak se kvůli tomu cítím, pokračovat prvním pozitivním krokem: Tohle je důvod, proč si mohu odpustit, například Jsem člověk, tak dělám chyby. A do čtvrtého sloupce přidáte ještě Tohle odteď budu dělat ve smyslu Takhle se měním, například Už tu chybu nebudu nikdy opakovat.
Dva příklady
Aby to bylo srozumitelnější, uveďme si dva příklady.
Co se mi stalo: Kamarád mi zase lhal.
Jak se cítím: Mizerně, bolí to, štve mě, že jsem mu zase věřil.
Proč si mohu odpustit: Je to jeho problém, on přišel o mě, o člověka, který mu věřil, já jsem o nic nepřišel, já jsem pro něj udělal vždycky maximum.
Co budu dělat odteď: Nebudu už tomuto kamarádovi věřit, brát mu telefon, bůhví, třeba se srovná a časem si k sobě znovu najdeme cestu. To teď nebudu řešit.
Nebo:
Co se mi stalo: Chtěl jsem jíst zdravě, ale na ulici ze stánku zavoněl hamburger, tak jsem ho na posezení sežral. Tři najednou!
Jak se cítím: Strašně, bolí mě břicho a mám výčitky svědomí, protože to nebylo poprvé, vždycky tomu obchodníkovi naletím na tu vůni....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům