Něco v životě neovlivníme. To musíme přijmout. Smířit se s tím.
Stále ale v životě zůstává více toho, co ovlivnit můžeme. Tudíž co můžeme změnit.
Kam patří emoce?
Kdo četl poslední vydání magazínu Proč neznám Tvoje Proč, kde jsem se věnoval i důsledkům stresu, které se mohou negativně odrazit na vztahu, ba nepochopitelném odpojení člověka, ten si vybaví, že emoce, podobně jako pudy, se projevují i proti naší vůli. Ale to neznamená, že například emoce následně vědomě kontrolovat nemůžeme.
Jistěže můžeme. Můžeme je změnit. A někdy je to i potřeba. Protože s emocemi je to buď, anebo. Buď ovládáme my je, nebo ony ovládají nás. A není to vůbec příjemné.
V reakci právě na vydání Proč neznám Tvoje Proč mi přišlo mnoho příběhů, spojených například se žárlivostí. Ale pozor, ze strany těch, kdo by si tak rádi od stísňujících emocí a strachů pomohli, nedokážou se ale pocitu ohrožení (a tudíž i stresových reakcí) zbavit. Jeden z nich: „Petře, jak pracovat s emocemi? Uvědomuji si, že jsem silně žárlivý a mám nepřiměřené reakce. Nejčastěji jsem vůči partnerce odtažitý nebo protivný. Snažím se ji prostě nějak bolestně potrestat za to, že se například dala více do řeči s pracovníkem na poště. Vím, že je to šílené a vztahu to nesvědčí, sama přítelkyně je z toho hodně špatná a otrávená. Prý je jenom víc komunikativní. Ale já si neumím pomoci. Pomůžete mi Vy?“
Rozume, naskoč!
Jde i o základní téma mé knihy Cítit rozumem, myslet srdcem – jak vložit více rozumu do emocí a více citu do myšlení. Alespoň v kostce:
Příroda zná tři druhy stresových reakcí: založené na pudech, na emocích a na rozumu.
Pud pomáhá při akutním ohrožení třeba hadům. Až nějakého udivíte, můžete to poznat: Zadupete – a had strne, nebo zaútočí, nebo uteče. To jsou tři stresové reakce dané pudem, či také instinktem. Tohle v sobě mají koneckonců i lidé. Nejdříve je měli dinosauři, bohužel vyhynuli. Pudem totiž zvíře reaguje až na přítomné nebezpečí. A to už může být pozdě.
Proto evoluce vyvinula upgrade, řekli by ajťáci. A to stresovou reakci emocemi. Tu vidíte o každé silvestrovské půlnoci na psech. Když burácí ohňostroj, pes může pojít strachem. Pud, první reakce, ho přiměje někam zaběhnout nebo zalézt (utéct), ale v úkrytu se třese strašlivě. Nehrozí mu žádné akutní ohrožení, přesto je ohrožení nedaleko. Špatný pocit psa varuje a činí ostražitým. Má se extrémně na pozoru, je podrážděný, přecitlivělý, vidí nebezpečí raději i tam, kde ve skutečnosti žádné nehrozí. Tehdy může kousnout i Vás, i když mu třeba nesete jídlo. Strachy o sobě neví. Proč o tom mluvím? Protože toto dělá i například žárlivost. Je to silná stresová reakce emocionálního rázu na možné ohrožení.
Zvíře v nás
Žárlivost není pud, instinkt. Pudová reakce by v případě podezření z nevěry nastala až v přítomném uvědomění, tedy například když bychom otevřeli dveře ložnice a tam spatřili, v němé hrůze či úžasu, svého partnera s někým jiným. To bychom reagovali jako had… Strnuli, možná utekli, možná zaútočili. Ale zaručeně by nás po chvíli dostihly emoce, ta druhá vrstva stresové reakce. Strach (z osamělosti). Domněnky (že možná nejsem dost dobrý). Katastrofické vize (že nebudu už dost dobrý pro nikoho). A pak bychom se třeba i vrátili a nevěrného partnera na kolenou prosili… Hlavně mě neopouštěj, já Tě potřebuji!
To vše jsou posílené emoce a oslabený rozum. Mít naopak oslabené emoce a posílený rozum, jednali bychom obráceně. Věděli bychom, že principiálně nepotřebujeme člověka, na kterého není spolehnutí. Ale emoce rostou tam, kde jsme v ohrožení. Kde se bojíme. Možná samoty. Možná ostudy. Možná budoucnosti. To vše je zvířecí reakce. Zvíře v nás.
Co když…?
Kdo četl magazín Proč neznám Tvoje Proč, kde ukazuji různé odstíny nevysvětlitelných (iracionálních) reakcí partnerů, vzpomene si možná na hlavní stresový rozdíl mezi psem a člověkem. Člověk též slyší práskání ohňostroje. Taky ho může trápit. Nemusí kvůli němu spát. Ale snáší ho mnohem lépe než pes, nejen kvůli rozdílu ve sluchové hladině. Jak to?
Člověk má na rozdíl od psa rozum a v něm představivost. Lidský rozum si umí...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům