Podivný „obchod“. Dáváte lásku, dostáváte bolest.
Dočasně to lze vydržet. Ale není to snadné. A to i proto, že se milionkrát ptáte sami sebe: Proč to ten druhý dělá? Jaké může mít srdce, když bez rozpaků bere lásku a vrací bolest? Co dělám špatně? Je snad moje láska tak bezcenná, že si nezaslouží ocenění? Nebo jsem tak bezcenným člověkem já?
Pokud jste v takové či podobné situaci a kladete si tyto otázky, pokusím se Vám pomoci.
Kdo viděl mé nedělní živé vysílání a více než tisíc dotazů k tématu neopětování lásky, pochopí, jak častý je to problém, a přestane se divit, že takových otázek mi denně přijdou stovky, ročně bezmála sto tisíc. Proto jsem napsal knihu JáMy spřízněných duší, věnovanou problematice, kdy zůstat a kdy odejít.
Každý den rovněž píšu články, ten dnešní Proč píšeš jiné, když mě to bolí představuje jenom jeden z případů „bolesti místo lásky“, avšak takový, kterému se dá porozumět a společně ho vyřešit. V návaznosti na to mi ale přišel dotaz, kterému se musím věnovat samostatně.
Zní takto: „Petře, čtu Cítit rozumem, myslet srdcem, Vaši knihu o karmě ve vztazích. Pomáhá mi pochopit, proč jsem potkala posledního partnera, ale jednomu pořád nerozumím, a možná i proto v sobě nepřestávám nosit jednu konkrétní bolest. Dala jsem mu totiž své mládí, zdravé děti, nejlepší roky života, čas, lásku. Přesto mě nakonec obelhával a podváděl. Proč? Za moji péči a city? Myslím proto, že život není spravedlivý. Čím je člověk hodnější, tím víc mu naloží...“
Dovolte mi nejprve poděkovat za dotaz, respektive za všechny dotazy, které mi posíláte. Odpovídám buď prostřednictvím pravidelných živých vysílání v uzavřené skupině nebo každodenních podcastů, které již existují také ve formě souborné knihy, sestavené Filipem Benešem.
Nyní k odpovědi, kterou budu směřovat nejen ke konkrétní tazatelce, ale k vám všem, kteří máte podobný pohled na „nespravedlivost“ života a podobně osobně si berete nelásku druhých.
Začnu zpříma: Děláte dvě chyby. A kvůli oběma zbytečně trpíte.
Nehledej pokaždé souvislost mezi tím, jak se chováš Ty, a jak Ti „oplácejí“ druzí
První chyba: Dáváte do příčinné souvislosti své chování a partnerovo. (Příčinná souvislost znamená, že si myslíte, že z jednoho vyplývá druhé, tedy že jde o příčinu a následek. Tedy že když se k Vám druzí chovají špatně, je to reakce na to, že Vy se k nim chováte dobře.)
Musím Vás zklamat a současně Vás poprosit. NEočekávejte to, že když se k člověku budete chovat dobře, musí se on chovat dobře také k Vám. Tak to v reálném životě nefunguje. Lidé se totiž k Vám nechovají automaticky podle toho, jací jste Vy nebo jak se k nim chováte. Lidé se chovají především podle toho, jací jsou oni a jak se chovat chtějí. Jinak řečeno: JEJICH chování je JEJICH vizitka, ne Vaše.
Pokud budete k lidem přistupovat s automatickým očekáváním, že když se k nim chováte dobře, budou se k Vám chovat dobře také oni, budete často zklamáni, ba zraňováni. Na tomto světě je totiž ohromné množství lidí, kteří prostě zneužívají druhé. Vybírají si cíleně lidi, kteří ve vztazích jenom dávají, aby od nich jenom brali. Tím, že v takovém vztahu budete jenom dávat, nepřesvědčíte takového člověka, aby taky dával. Naopak ho přesvědčíte, že je na správné adrese, že si dobře vybral. Takový člověk totiž s Vámi není proto, aby Vám dával, a už vůbec ne, aby se kvůli Vám měnil. On je ve vztahu s Vámi proto, aby bral.
Naopak, budete-li i v dalších vztazích znovu jenom dávat, budete přirozeně přitahovat lidi, kteří chtějí jenom brát a kteří se modlí, aby proboha někde potkali partnera Vašeho typu, který bude ochoten jenom dávat. Právě Vás potřebují (viz nedělní živé vysílání o tom, jak si Vás tito lidé „najdou“).
Neočekávej od lidí automaticky to, co bys na jejich místě udělal sám
Pokud se tyto vztahy ve Vašem životě opakují (viz problematika karmy ve vztazích a kniha Cítit rozumem, myslet srdcem), jistě si kladete otázku: Jak tohle zastavit? Moje doporučení zní: NEočekávejte od lidí, že automaticky udělají to, co byste na jejich místě udělali Vy. Oni totiž nejsou Vy.
Každý člověk je jiný. Smiřte se s tím. Lidé mají odlišná srdce, rozdílné motivace, různé důvody, proč vstupují do vztahů. Někteří Vám za dobro oplatí dobrem, samozřejmě, existují takoví, ale všichni to rozhodně nejsou. A Vaše úkoly jsou při zažití této zkušenosti tři:
Za prvé: Naučit se přijímat, že existují i takoví lidé, kteří jenom berou. Víc po Vás nechci. Jen akceptovat tento fakt, smířit se s tím.
Za druhé: Naučit se chápat, že s takovými lidmi nejste šťastní. Tedy děkovat za tuto zkušenost, která Vám umožní zjistit, co už nechcete znovu zažít. Poznat na vlastní kůži, že pokud těmto lidem budete lásku jenom dávat a oni Vám ji jenom odebírat a nevracet, jednoho dne se ocitnete vyčerpaní, bez lásky, zato s bolestí. Ani tady po Vás víc nechci. Jen si uvědomit, zda to chcete, anebo ne.
Za třetí: Když tedy díky této zkušenosti poznáte, že 1) takoví lidé jsou a 2) že Vás činí nešťastnými, zbývá naučit se zařídit, abyste ve vztazích s nimi už nebyli. A k tomu je...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům