Vzpomenete si, kdy jste POPRVÉ slyšeli zpochybnění, že něco nedokážete?
A kdy jste to slyšeli NAPOSLEDY?
Kdo četl můj magazín Jak překonat pochyby, zná předně odpověď na otázku, proč mají lidé vůbec potřebu nás zpochybňovat. I to, proč jsme si zvykli jejich hlasy od dětství opakovat ve své hlavě, a to třeba až do dnešních dnů. Ano, v mnoha z nás rezonují jako ozvěna nikoli NAŠE hlasy, ale pochybnosti druhých, staré i desítky let. V magazínu ukazuji, jak je to možné i co s nimi dělat.
Pochybnosti jsou tudíž tématem napříč věkovými skupinami. Ostatně, i proto ze všech dotazů, které mi dnes došly do Řešidla, vyberu příběh malé slečny, byť přímo jí se netýká. Kristýnka píše: „Pane Casanovo, neuvedu svůj věk, protože byste mi nemusel chtít odpovědět. Přála bych si, abyste si myslel, že už jsem velká, i když nejsem. Píšu Vám kvůli své mamince. Trápí se a já jí neumím pomoci. Z mnoha stran totiž slýchá, že něco nezvládne. Od tatínka, který nežije s námi, od babičky i od svých kamarádek, které ji pořád litují, že zůstala se mnou sama, jako bych snad byla nějaká přítěž nebo odpad. Maminka se snaží nás uživit a jsem na ni pyšná. Hodně pracuje, ale to, že je skvělá, neslýchá ani v práci. Vlastně jen ode mě. A mně nejspíš nevěří. Mohl byste jí, prosím, něco vzkázat? Pustím jí to.“
Děkuji za milou žádost, ostatně i za všechny podobné, kterým rád vyhovuji. Snažím se odpovídat na dotazy prostřednictvím Řešidla, které má podobu nejen podcastového pořadu, ale pro ty, kdo raději čtou, než poslouchají, vznikla i stejnojmenná kniha, obsahující přepisy těch nejposlouchanějších odpovědí za poslední rok. Více o knize zde.
Než odpovím Kristýnce, musím přiznat, že „shodou okolností“ znám příběh její maminky (členky uzavřené skupiny). Je koneckonců podobný příběhům těch žen, které zůstaly samy na děti a které mají jedno „prokletí“. A to, že jsou SILNÉ.
Prokletí silných lidí
Nejprve k pojmu, který ale už sám vysvětluje to, co se takovýmto lidem v životě děje, respektive jak k nim druzí přistupují:
Silná žena je – v šesti slovech – ta, která si NEHRAJE NA OBĚŤ. Nesnaží se v okolí vyvolat lítost ani neukazuje na druhé lidi prstem, že oni zavinili její situaci a její problémy. Ne, silná žena místo řečí jedná.
A právě to je největším trnem v oku těch, kteří takovouhle – silnou – ženu vidět nechtějí.
A my si přirozeně musíme položit kardinální otázku: Proč to nechtějí?
Než odpovím, celý problém zobecním, protože tohle se zdaleka netýká jenom silných maminek, ale taky silných tatínků nebo silných dětí. Prostě silných lidí. Možná i silných Vás. Prosím, až Vám bude někdo říkat, co NEDOKÁŽETE, na co NEMÁTE nebo kým nikdy NEBUDETE, položte si tuhle jedinou otázku: PROČ mi to ten člověk říká?
Jak to může vědět?
Že to nedokážu?
Že na to nemám?
Že to neustojím?
Než si vytvoříte špatný pocit, prosím, zamyslete se: Jak to může vědět?
Přece on Vás NEMŮŽE ZNÁT. Ani Vy sami sebe úplně neznáte. Ano, ani Vy sami NEVÍTE, čeho všeho můžete být v životě schopni, kde je vlastně Váš potenciál!
To všechno teprve musíte poznat. A abyste to poznali, musíte to nejdříve zkusit.
Přesněji, musíte mít ODVAHU a SÍLU to zkusit....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům