Neví, co chce – pouhá tři slova, kterými se to odbude.
Cyklické odchody jsou ale mnohem hlubším problémem, než se to zdá.
Člověk si jej totiž nosí i ze vztahu do vztahu. Je schopen jeden den spálit most a nazítří se hlásit zpátky. Je schopen potupit člověka a přísahat, že už ho nikdy nechce vidět, a další den žadonit o návrat, tentokrát s přísahou, že už nikdy neodejde.
Vypadá to komicky, ale z hlediska psychologie to legrační není. Ostatně, jak tragicky mohou tyto případy skončit, ukazuji i v JáMách spřízněných duší. Spolu s tím, proč a jak tomu předejít.
Každý den mě zasypete přibližně třemi sty dotazy na vyřešení konkrétní situace. Snažím se odpovídat psaným i mluveným slovem, podcasty Řešidlo přitom existují už i jako stejnojmenná kniha. Ta obsahuje přepisy nejposlouchanějších odpovědí na Vaše otázky. Vše o ní, včetně ukázky, čtěte zde.
Dnes odpovím tazateli, který mi svěřil tento problém: „Petře, máme dvě děti, jsme spolu sedm let. Poslední dobou každý měsíc je manželka sbalí a odveze ke svým rodičům. Pokaždé říká, že už se mnou nemůže být, že už se nevrátí. Pokaždé mi ale po čase znovu začne psát, chce si povídat. Vytkla mi už tolik věcí, a já je všechny opravil. Ale její odchody pokračují, pokaždé s novou záminkou. Zato ve mně začíná ubývat trpělivost. Pokaždé, když se žena vrátí, říká, že už neodejde. Máme krásný usmiřovací týden, hotové líbánky, ale již druhý týden jí začne něco vadit. Něco, co jí předtím nevadilo. Přitom jsem normální chlap. Dobře vydělávám, postavil jsem nám dům, miluju ji i děti. Tak co dělám špatně? I její rodiče jí už nadávají. Možná oni mají vliv na to, že si u nich pokaždé rozmyslí svůj úmysl rozvést se a vrací se.“
Děkuji za otázku i za všechny podobné na toto téma. Pokusím se odpovědět co nejstručněji i nejsrozumitelněji.
Proč, které nemizí, ale trvá
Předně, aby nedošlo k mýlce: Cyklické odchody nemusejí souviset s biologickými rytmy ženy. A to prostě proto, že ony postihují i muže.
Klíčová otázka zní PROČ. Ale my ji musíme správně pochopit.
Jestliže člověk odchází, má důvod. Jestliže se následně vrací, má také důvod. Jinak řečeno: Důvod, proč se vrátit, převáží v daném okamžiku nad důvodem, proč odešel. Jestliže ale následně ZNOVU odejde, pak to může znamenat to, že důvod, pro který odchází, ve skutečnosti pořád trvá. Jenomže ten důvod vůbec nemusí být v partnerovi, kterého opakovaně opouští.
Mimochodem, vyzkouším Vaši pozornost. Všimli jste si v předchozích dvou větách toho vůbec nejdůležitějšího slova?
To slovo znělo: DŮVOD. Ne důvody. Ano, jestliže důvod, proč člověk odchází, pořád trvá, je to jeden důvod. Ten, který zůstává, i když jiné záminky napravíte. Ten, který s Vámi nemusí mít SKORO žádnou souvislost.
Ale říkám-li SKORO žádnou souvislost, musím to dovysvětlit.
Obnovená bolest
Chování člověka není nahodilé. Za každým konkrétním chováním najdeme příčinu, přesněji minulost. Jinak řečeno: To, jak se člověk chová, vždy odpovídá jeho minulosti. Minulost prostě zformovala jeho přítomnost.
A to také znamená, že porozumíte-li minulosti člověka, pochopíte také to, proč se právě teď chová tímto způsobem. Uvedu, s dovolením, osobní příběh, který souvisí právě s cyklickými odchody.
Je to už skoro dvacet let, co jsem se potkával s jistou dívkou. Bylo by přehnané říct, že jsme spolu chodili. Já jsem chtěl, ale nebyla šance chození rozvinout. Ona totiž každý měsíc okolo dvacátého odešla. Zničehonic. A kolem třetího se vrátila.
Pokaždé, když odcházela i když se vracela, říkala, že má ze mě a z našeho vztahu strach. Zvláštní, nebylo z čeho. Snažil jsem se k ní chovat nejlépe, jak jsem dovedl. A když jsem ji prosil, aby mi specifikovala, co konkrétně dělám špatně, respektive čím jí ubližuje, šokovala mě její odpověď: Neděláš nic špatně. Je mi s Tebou nádherně. A PRÁVĚ PROTO se bojím.
Příčina strachu té dívky nebyla v naší přítomnosti, ale v její minulosti. Ta dívka měla přede mnou několik vztahů, které PODOBNĚ HEZKY začaly, bohužel všechny skončily jejím hlubokým zraněním.
Představte si, prosím, že žijete v podhůří a na obzoru jsou nádherné hory. Vy jste tam nikdy nebyli. Denně Vás lákají. A jednoho dne přijde člověk, který Vám slíbí, že Vás vezme na nejkrásnější vyhlídku. Jako byste nasedli do rajského vlaku. Směřuje pořád výš, ale pak, někde nad útesem, Vás ten člověk zničehonic z vlaku vyhodí. A tohle natlučení se přihodí několikrát po sobě. Co se s Vámi stane pak? Je to prosté: Jestliže přijdu já a chci Vás skutečně vzít na tu božskou vyhlídku, už...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům