Snad nic není zaměňováno víc než síla a slabost.
Mnozí silní lidé se považují za slabé a naopak slaboši se mylně domnívají, že síla je ve schopnosti ponižovat druhé. Ne, právě naopak.
Síla znamená dokázat unést hodně. Fyzicky silní jsou lidé v posilovnách, kteří zdvihají těžké váhy, ale na konci každé série si paradoxně připadají slabí – že už víc neunesou. A to přesto, že právě na konci každé série posouvají limit své síly.
Naopak ponižování je slabost. Silný člověk nemá důvod ponižovat druhé. Ten důvod mají jedině nuly. Proč by se silný člověk zabýval ponižováním nuly?
Ve všech svých knihách ukazuji, jak oslabující mohou být střety se slabochem a naopak jak posilňující mohou být vztahy se silným člověkem. Tedy s někým, kdo už v životě dokázal nebo dokáže překonat nějakou těžkost. Kdo se dokázal zvednout ze dna, kdo našel cestu přes téměř nezvladatelnou překážku, kdo uvěřil v sebe tam, kde v něj přestali věřit druzí. To všechno je nesnadné. Stejně jako vyrovnat se s těžkým úrazem, vážnou nemocí, ztrátou obživy, odchodem blízkého člověka, postarat se v osamění o nezaopatřené děti. I to jsou činky, které nás nemilosrdně prověřují. A jen silní lidé je unesou.
Každý den dostávám na tři sta otázek od lidí ochotných najít řešení svých těžkostí. Tedy lidí odhodlaných sílit. Jen někdy nevědí jak, případně pochybují o sobě. To je přirozené. Proto pomoci těmto lidem věnuji nejen své knihy, ale také každé dva měsíce nové magazíny a každý všední den i své podcasty. Pro ty, kdo raději čtou, než poslouchají, vznikla kniha Řešidlo, obsahující přepisy těch nejposlouchanějších odpovědí na Vaše otázky. Vše o ní najdete zde.
Dnes mě v tomto ohledu zaujal dotaz Martiny: „Petře, čtu Vaši novou knihu JáMy spřízněných duší, kde popisujete tři typy oslabujících lidí. Za prvé jsou to ti, kteří nás přivádějí do problémů, za druhé ti, kteří nás v problémech nechávají napospas, a za třetí ti, kteří nás v problémech ještě zadupávají. Já potkávám i typ ,tři v jednom’, tedy lidi, kteří mi dokážou současně způsobit problém, zadupat mě v něm a ještě mě v tom bahně nechat. Vadí mi to – tím víc, čím méně jsem to od konkrétních lidí očekávala. Pak, když se takto ke mně zachovají, se cítím slabá, nemožná. Petře, jak mám v tu chvíli sílit? Co vůbec znamená být silnou ženou?“
Děkuji za tuto otázku i za všechny podobné na toto téma. Pokusím se odpovědět co nejstručněji, a přitom nejsrozumitelněji.
Dvě tváře síly
Pokud se ptáte vysloveně na ženy, pak by ta odpověď měla být prostá: Co znamená být silnou ženou? Co silnou ženu odlišuje od jiných? Nabízí se odpovědět: Především síla. Jenže co je ve skutečnosti síla?
Síla vyjadřuje soběstačnost člověka. Jeho schopnost odolávat slabostem. Ale taky připravenost zvedat jiné lidi.
U žen ovšem síla neznamená pouhou statečnost, pouhou schopnost vítězit, nýbrž taky schopnost prohrát; nejen schopnost být na sebe i na své okolí tvrdá, ale také schopnost dovolit si být i v jádru křehká, zranitelná, prostě ženská.
Svět obecně potřebuje víc silných žen, protože silné ženy jsou schopné inspirovat druhé, ale taky inspirovat sebe. Dokážou milovat, ale taky jsou milovány. Dokážou druhé obdivovat, ale taky jsou druhými obdivovány. Dokážou druhé lidi vést, a to nejlépe když ukazují, jak dokážou vést samy sebe. Proto jsou ženy přirozeně schopné vychovávat, a to nejen děti.
Vyjmenuji alespoň pět typických znaků síly ženy, která se pak stává vzorem pro ostatní. Podotýkám, že žádný z těchto znaků není lehké zvládnout. Proto to dokážou jen skutečně silní lidé.
1. Respektuje druhé lidi i sebe
Silná žena nenechá nikoho zacházet se sebou jako s rohožkou, ale stejným způsobem postupuje i vůči druhým. Ona ví, že si každý člověk, a to dokonce i dítě, zaslouží mít svůj hlas, tedy být slyšen, být pochopen, a pokud ten člověk nemůže být pochopen, tak alespoň přijat, zkrátka respektován.
Jenomže tohle chce velkou sílu, velkou vnitřní stabilitu – zůstat pevně stát a neponižovat se před druhými lidmi, pokud nás nepřijímají, a stejně tak neponižovat druhé lidi, když se k tomu naskytne příležitost.
Silná žena zkrátka jedná s druhými lidmi tak, jak si přeje, aby oni jednali s ní, ale totéž očekává od druhých lidí ve vztahu k ní. Pokud druzí lidé takhle nečiní a neopětují jí dobré zacházení, pak má dost síly na to, aby se postavila za sebe a přestala se těmito zbytečnými lidmi obklopovat.
Jinými slovy: Silná žena dokáže ovládat rovnováhu mezi dvěma extrémy – nízkým sebevědomím a vysokou arogancí. Silná žena stojí někde uprostřed, jednoduše má ráda sebe. A kdo nemá rád ji, to znamená, kdo ji nerespektuje, toho – jedním slovem řečeno – nepotřebuje.
2. Je nezávislá
Zůstanu u toho posledního vyřčeného slova: nepotřebuje.
Ona nepotřebuje ty, kteří ji srážejí, vydírají nebo jiným způsobem „mají v hrsti“. Než by podle jejich zacházení posuzovala sebe a klesala na sebehodnotě, než by na těchto lidech byla závislá a zlomená, to se raději postupně naučí něco velmi těžkého – zvládat všechno sama, než aby riskovala, respektive jednoho dne i dopustila, aby ji druzí bolestně zklamali, respektive aby jí kdykoli vyhrožovali, že když „neudělá tohle“, tak na všechno „bude sama“.
Ona se zkrátka raději...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům