Když lásku potřebuješ a nedostáváš, co uděláš? Začneš o ni žebrat?
Pokud ano, možná to žebrání je odpovědí na to, proč lásku potřebuješ stále víc. Protože Ti schází láska v sobě. Láska pro sebe. Ta skutečná láska, o které Vám dnes něco povím.
Už v dnešním článku Syndrom hladového srdce aneb Jak přestat přehrabovat kamení a už nepřehlížet diamant jsem popisoval psychologický jev zvaný hladové srdce. Vysvětloval jsem jeho příčiny i možnosti řešení. Tam, kde je příliš bolestných emocí, se snažím pracovat s myšlením člověka, zapojit jeho rozum a logiku, způsobit, aby si uvědomil, co vlastně činí a proč je mu stále hůř. Že za to někdy nemohou primárně ti druzí, ale on sám. Žebrání o lásku je nejlepším příkladem.
Štěpánka mi napsala: „Petře, poslouchala jsem Váš včerejší podcast o posedlosti minulostí nebo budoucností a bylo to, jako byste mluvil o mně. Jsem uvízlá v minulosti i v budoucnosti, protože bych zase ráda měla po svém boku člověka, který mě opustil. Zase bych si chtěla sebe vážit, mít se ráda, ale to bez něj nedokážu. Bez něj si připadám ztracená, neschopná, a to hlavně proto, že neumím najít způsob, jak toho muže získat zpět. Prosím ho každý den, aby se vrátil, ale on má pro mě jen výsměch. Co mám dělat?“
Odpověď je prostá: PŘESTAT to dělat.
Přestat dělat PRÁVĚ TO, PŘI ČEM SE CÍTÍTE ztracená, neschopná, po čem si nevážíte sebe, nemáte se ráda.
To nejsou pocity, které Vám vytváří on, ale které si vytváříte Vy.
Zkrátka, musíte přestat PROSIT O LÁSKU. A povím Vám jeden jednoduchý důvod proč.
Co musíš vyžebrat, to není od srdce
Nikdy neproste o lásku.
Nikdy neproste o podporu, o pochopení, o komunikaci, o pozornost, o čas, který by ten druhý měl trávit s Vámi.
Co je vynucené, to není UPŘÍMNÉ ani PŘIROZENÉ. Co si musíte vyprosit, to není OD SRDCE. Není to AUTENTICKÉ, není to SKUTEČNÉ, je to JEN ILUZE.
Láska, kterou si vyžebráte, není pravá. Proto se o jakýkoli projev lásky nikdy neproste. Skutečnou lásku totiž prosbami nezískáte.
Skutečná láska BUĎ JE, ANEBO NENÍ. Už v ten okamžik, kdy pocítíte, že o svoji hodnotu, o své ocenění, o své objetí musíte u člověka bojovat, přestaňte. Přestaňte bojovat o takovou lásku, protože už v té chvíli není. Jestliže cítíte, že si něčí porozumění, vyslechnutí, péči musíte vyvzdorovat, už v ten moment skutečná láska u druhého není a možná nikdy nebyla.
Naučte se o lásku prostě neprosit. Ta, o kterou se NEmusíte doprošovat, je JEDINÁ skutečná.
Ztraceni v neexistenci
Jak vysvětluji ve své knize JáMy spřízněných duší, ztracení se cítíme právě tam, kde se nevyznáme. Kde sami přinášíme lásku, ale žádnou nazpět nedostáváme. Kde pochybujeme o sobě, ačkoli pro vztah děláme vše. Tam musíme být dezorientováni, protože tam není skutečná láska.
Tehdy pochopitelně neumíme objevit způsob, jak tu lásku v člověku najít, protože ten způsob ve skutečnosti neexistuje, tak jako ta láska v tom člověku. A všechno je jen o tom dokázat si přiznat si, jednou konečně, že “tohle nejspíš není člověk, který mi dá lásku”....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům