25 vnitřních obran proti vnějšímu tlaku

Tlak vytváří odpor. To je základní zákon.

Jestliže na nás někdo tlačí, ba příliš tlačí, pak to v nás vytváří odpor. Odpor vůči tomu člověku, ale pokud se neumíme dostatečně vzepřít a ventilovat, odpor i v sobě samých.

Právě tak funguje chronický stres. Děláme něco, v čem se necítíme dobře, a neustáváme, ačkoli víme, že to není správně. Nejčastější naše odpověď je: Musíme. Děláme to, protože musíme. Potažmo: Ubližujeme si, víme to, ale musíme.

Když jsem vytvářel kurz Cestou vnitřní síly, věděl jsem, čemu současný člověk čelí zvenčí. Tlaku, že bude hůř. Tlaku, že to musí přijmout. Tlaku, že s tím nemůže nic udělat. Tlaku, že je příliš malý, slabý, a přitom ohrožený. Zvenčí málokdy přijde posílení. Proto se vyplatí přemýšlet právě v těžkých chvílích o tom, jak se naučit zocelit zevnitř. O tom je právě tento psaný kurz, který jsme ještě doplnili o pracovní listy a zkušenosti těch, kdo Vaši cestu prošli před Vámi. K FC Kurzu tak přibyl FC Workshop, oba magazíny jsou pro Vás zde.

Proč to děláš?

Vím, o čem píšu. Pamatuji si na den, kdy mě samotného schvátil stres. Tehdy jsem dostal základní otázky, na které jsem přitom neznal odpověď: “Proč vlastně děláš to, co děláš? Proč vlastně jdeš směrem, kterým jdeš? Proč se rozhodl právě tak vést život, který máš?”

Ačkoli jsem neodpovídal, vnitřně jsem si uvědomil, že vlastně dělám mnoho věcí, které nechci. Že už nepřemýšlím o tom, proč je dělám, prostě jsem záhadně přesvědčen o tom, že je MUSÍM dělat, že TAKTO musím žít. Ale kde se vzalo to přesvědčení? Když jsem pátral po příčině, objevil jsem v minulosti lidi, kteří mi tento směr vnukli. Aniž se mě zeptali, jestli ho chci. A já jsem ho následoval, aniž bych se sám sebe zeptal, jestli takto chci opravdu žít.

Když dnes lidé sedí naproti mně ve stejné pozici, vyprávím jim poučný příběh: Zamyšlený muž kráčí pokojnou krajinou. V tom se přímo proti němu vyřítí kůň, v jeho sedle bezmocný jezdec. Muž křikne na jezdce: “Proboha, kam tolik spěcháš?” Jezdec: “Já nevím. Zeptej se toho koně.”

Lidé, kteří nečetli můj FC Kurz, často říkají: Můj život je už dlouho jako ten kůň. Rajtuji v jeho sedle, aniž bych se sám sebe zeptal, jestli to vůbec chci. Problém je: Proč se tu otázku stydíte sami sobě položit? Proč si myslíte, že právě takový, jak ho určili druzí, Váš život musí být? Proč byste měli být dál pod tlakem svého okolí? Potažmo: Jestliže v tom sedle opravdu sedět MUSÍTE, proč svého koně lépe neovládáte? Proč se nezajímáte o to, jak ho alespoň občas zastavit a odpočinout se, přehodnotit směr, kterým Vás nese?”

Problém tlaku

Už ve svém jarním FC Kurzu Jak nevyhořet jsem ukazoval cesty z přetížení, vyhoření, úzkostí. Deprese je fenoménem doby. Ten pojem pochází ze slova depressed, stlačený. Sice slýcháme, že “pod tlakem olivy vydávají nejlepší šťávu”, jenže už nikdo nedodává “pod JAK VELKÝM tlakem”. Člověk má své meze a všeho moc škodí. I tlaku. Moje otázky tedy zní: Cítíte někdy, že jste drceni okolnostmi? Že už nemáte “žádnou šťávu”? Nevíte, jak odpustit vnitřní přetlak, uvolnit se, zbavit se nadbytečných negací ve své mysli?

Pokud jste nečetli ani Jak nevyhořet, ani Jak pracovat se stresem, ani Kurz sebezvládání, ba ani Cestou vnitřní síly, mám pro Vás alespoň jednoduchá zamyšlení. A protože je léto a čas dovolených, pak bez ohledu na to, zda máte možnost cestovat, Vás vezmu na některá poučná místa po světě:

1. způsob: Změnit postoj

Odmalička jsem rád četl o mořeplavcích. Nejvíce o Fernãu Magalhãesovi, který se ve svých 40 letech vydal kolem světa. Vápencový Monument objevitelů, jemuž postava Magalhãese vévodí, stojí v portugalském Lisabonu, čtvrti Belem, s připomínkou jeho myšlenky: “Nikdy nemůžeš ovlivnit, odkud vane vítr. Vždy ale můžeš přenastavit plachty, a do cíle tak doplout.”

To vyjadřuje první možný způsob přístupu k vnějšímu tlaku, který na nás působí – uvědomit si, že i negativní “proudy” lze využít pozitivně.

1. “Nejlepší ventilací nadměrného stresu je zaměstnat se. Druhý den pak můžete říct: ‘Šéfe, včera jste mi posekal zahradu!'” Sheryl Sandberg, provozní ředitelka Facebooku (*1969)

2. “Nesněte o životě bez potíží, nezasloužíte si tak velkou slabost. Pohlédněte na duby. Ve větru zesilují.” Peter Marshall, duchovní (1902–1949)

3. “I velké trápení se stane krásným, když jej snesete s úsměvem. Neříkám tím: Buďte k sobě tak necitliví, ale naopak: Mějte tak velké srdce i mysl.” Aristoteles, filozof (384–322 před n. l.)

4. “Mít klidný život neznamená žít v bezvětří, ale vytvořit si oázu klidu uprostřed všeho hektického života.” Jill Botte Taylor, neuroanatomička (*1959)

5. “Proti tlaku zvenčí bychom neměli působit ještě větším tlakem zevnitř, ale naopak uvolněním. Myslet na něco, co nám dělá radost. Věnovat se někomu, kdo nám dělá radost. Provádět to, co nám dělá radost. To je cesta proti tlaku, cesta k radosti, úlevě, odpočinku.” William James, filozof a psycholog (1842–1910)

6. “Jedním z příznaků blížícího se nervového zhroucení je osobní přesvědčení, že určitá práce je důležitější než vlastní zdraví.” Bertrand Russell, logik (1872–1970)

7. “Život je jako jízda autem. Nabízí i jiné způsoby, jak si to užít, než jen ustavičným zvyšováním rychlosti. Ba naopak, se zpomalením si člověk více užije maličkosti, které ve spěchu přehlédne.” Mahátma Gándhí, duchovní vůdce (1869–1948)

8. “Muže, který má převahu nad stresem, poznáte tak, že stráví celý víkend s rodinou bez pocitu viny.” Danielle Steel, autorka konvenčních dramat (*1947)

2. způsob: Vnímat i líc