Proč každé rozhodnutí nemusí vzejít rozumem, ale může i srdcem

Prožíváte souboj rozumu a srdce?

Snažíte se najít logické argumenty pro krok, který se chystáte udělat, ke kterému Vás navádí srdce, ale současně se bojíte odezvy okolí, které to nepochopí, kterému to nedokážete racionálně vysvětlit?

Stojíte mezi dvěma lidmi a snažíte se přijít na to, pro koho se rozhodnout, když rozum ukazuje na tu a srdce na tamtu stranu?

I proto jsem napsal knihu JáMy spřízněných duší. Jak poznat cestu, které nebudeme litovat, člověka, který nás v těžkých časech neopustí, ale i sami sebe, když se dostaneme na rozcestí, na kterém si nevíme rady.

Denně dostanu okolo tří set dotazů, spojených s Vašimi problémy. Zvláštní místo u mě mají dotazy dětí, počínajících dospěláků, kteří na souboj rozumu a srdce také narážejí. Jako Johanka: „Pane Petře, je mi třináct let a mám své sny. Rodiče mi však říkají, že mé sny jsou nerozumné, že bych měla mít jiné, dokonce mi i napovídají, jaké sny bych měla mít podle nich. Na každé osobní přání, které vyslovím, oni reagují otázkou: ,A proč? Jaké pro to máš důvody?’ A když nedokážu logicky odpovědět, jen se mi smějí: ,Vidíš? Ani nevíš, proč to chceš!’ Ano, mnohdy nevím, PROČ to chci, ale vím, ŽE to chci. I třeba když jdu lesem a NĚCO mě zavede neznámou, netušenou cestou na nádhernou vyhlídku. To přece není ROZUM, co mě tam vede. Tak co je to? A jak si to celé mám srovnat v hlavě?“

Každý všední den odpovídám na Vaše otázky ve svém podcastovém pořadu Řešidlo. Poslouchat mě můžete buď přímo v podcastových aplikacích (do nich se prokliknete nahoře), nebo jednoduše spuštěním přehrávače mého hlasu (viz výše).

Těm, kdo raději čtou, než poslouchají, jsou určeny knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, obsahující přepis těch nejdůležitějších epizod. Ve zvýhodněné společné sadě jsou zde

Odpovím samozřejmě i Johance, respektive všem tazatelům, které trápí podobný problém a píšou mi.

Proč máme rozum i cit

Nejprve: Proč si nepřipadat podivně, když stojíme na křižovatce a nevíme, kudy se vydat.

My lidé žijeme v takzvaném duálním světě. V něm všechno funguje párově.

Máme dvě nohy, dvě ruce, dvě oči, dvě uši, i ústa jsou složena ze dvou čelistí, jinak bychom nebyli schopni kousat, i mozek má dvě hemisféry, i srdce má dvě komory. A duálně fungujeme i navzájem: Jeden potřebujeme druhého, jedině tak vznikne nový život. Zkrátka, jedna polovina vždy doplňuje druhou a i dvě oči, byť se dívají jedním společným směrem, v kombinaci vidí víc, takzvaně prostorově.

Proto se nemůžeme divit, že i naše rozhodování funguje duálním principem. To znamená: Rozhodujeme se nejen rozumem, ale i citem.

Náš rozum je spojen s takzvaným lidským mozkem, respektive neokortexem. Ale starší a svým způsobem silnější součástí našeho mozku je mozek savčí, který je centrem našich emocí, instinktů, sídlem naší intuice.

Kdo je odběratelem mého magazínu, obdrží už za několik dní vydání Kurz sebezvládání, kde ukazuji nové poznatky vědy. Ta zjistila, že když jsme například ve stresu, mozek vydává signály do celého těla. Díky těmto signálům se uvolňují různé hormony, které nám mají v nouzi pomoci. Vědci však objevili, že tyto impulzy vydává mozek na základě pokynů, které dostává. Znamená to, že mozek nyní stvořitelem těchto pokynů, pouhým vykonavatelem. Odkud ta zadání pro mozek přicházejí? Ze srdce. Z místa, kterému vědci už přezdívají malý mozek v srdci. Ale o tom detailně až vKurzu sebezvládání.

Podstata srdce

Starověká moudrost, která je tu předávána už pět tisíc let z generace na generaci, to věděla už dávno. Starověké národy sídlu citu říkali srdce. Ačkoli věda dlouho tvrdila, že srdce...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům