“Proč jsi to udělal?” zeptala se v slzách a nebyl to snadný moment. Pro ni, pro mě ani pro něj.
Pár, který byl pro sebe stvořený, se rozpadal. Ona ani on nebyli pořádně schopni pochopit proč.
On byl jako na koberečku, a přitom jsem si velmi cenil toho, že spolu s ní přišel. Bylo vidět, že mu její bolest není lhostejná. Bylo vidět, že je z ní sám špatný. Ale bylo zbytečné ptát se, jestli by to vzal zpátky. Bylo to irelevantní, protože minulost beztak nelze vrátit. A oba se museli vyrovnat s tím, co se stalo.
Taková osobní setkání jsou pro mě každodenním chlebem. Snažím se lidem, kteří už nevidí společnou cestu, ukázat, že stále existuje, pokud oba budou chtít. Snažím se jim posvítit, aby věděli, kudy se mají vydat. To, zda se tím směrem opravdu vydají, je ovšem na nich. (Velké setkání chystám na 16. listopadu. Pokud se chcete se mnou potkat, a to mimo pořadník, využijte vstupenky na Večerní program zde. Jiná příležitost už nebude.)
“Proč jsem to udělal?” ptal se i on sám. Na přímou otázku, zda mu něco ve vztahu s ní chybělo, bezmocně řekl: “Nic. Byl a jsem s Tebou šťastný.” A přece jí způsobil tu největší bolest, kterou milujícím lidem dokáže vytvořit nevěra.
Já vím, že ženy se rády “uklidňují” pořekadlem: Žena je nevěrná, když je nespokojená, muž i tehdy, pokud je spokojený. Ale pokud tomu věří, může je to spíše frustrovat. Nemají totiž možnost, jak zabránit nevěře. Bude-li muž spokojený, může i tak zranit – říkají jinými slovy.
Přitom realita je často daleko prostší. A já chci, aby o mých slovech lidé přemýšleli. Aby do svých domněnek nevtahovali nesmysly typu Asi jsem přestala být atraktivní. Asi jsem nedostatečná. Asi už nestojím za lásku. Asi dělám někde chybu, že si mě přestal vážit. Asi jsem v něčem horší, než je ta druhá.
Ani jedno totiž nemusí být pravda. A já o tom budu mluvit, v mnoha odstínech, také při velkém setkání, které je už téměř vyprodané.
Dnes to vysvětlím na jednom takovém odstínu. Ukážu, proč je člověk schopen opustit i báječného partnera, se kterým je šťastný, a to konkrétně v prvním vztahu. Otázka, kterou jsem dostal, byla vymezena tímto popisem: „Petře, je mi osmnáct a prožívám první velký rozchod. Je o to bolestnější, že mu vůbec nerozumím. Dělal jsem pro svou dívku první poslední. Když odcházela ode mě, plakala a visela mi kolem krku. Říkala, ať se nezlobím, že to není moje chyba, ale že si chce zkusit někoho jiného. Dostal ji o třicet let starší muž, který má na rozdíl ode mě ‘ peníze a postavení, jenže je ženatý. Dokonce jsem se s ním telefonicky spojil. Vysmál se mi, že se rozvádět v žádném případě nechce, působil na mě tak, jako kdyby měl mou dívku jako hračku. Jenže ona to nevidí, nechce to ode mě slyšet. Co mám dělat, když mě trápí, jak se ona spálí?“
Každý všední den odpovídám na Vaše otázky mluveným slovem v podcastech Řešidlo (viz přehrávač na této stránce, nebo jednotlivé epizody v podcastových aplikacích výše). Pokud raději čtete, než posloucháte, využijte speciální souborné knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, obsahující přepisy mých odpovědí na ty nejčastější otázky. Ve zvýhodněné společné sadě jsou k sehnání zde.
Pokud chcete slyšet mou odpověď in natura z očí do očí, přijďte na velké setkání (zvolte vstupenky Večerní program).
Jak náš protějšek pozná, že se k němu chováme úžasně?
Problém šťastných vztahů spočívá nejčastěji v tom, že ti, kteří tyto vztahy lehkovážně opouštějí, o tom, že jsou ve šťastném vztahu, často NEVĚDÍ. Možná tuší, že jim nic neschází, ale NEVĚDÍ, jak požehnáni v té chvíli jsou.
Nemají totiž srovnání. Nejlépe to lze vykreslit právě na vztazích prvních.
Problém prvních vztahů je typicky v tom, že ať se ke svému protějšku chováme SEBELÍP nebo naopak SEBEHŮŘ, on to nemůže VĚDĚT. Neumí totiž naše jednání zařadit. Nemá právě srovnání.
Dokonce může nabýt dojmu, že to, jak se k němu jako první partneři chováme, je norma. Tedy že je to zřejmě normální, to znamená: Bude to tak zřejmě i v každém dalším vztahu.
To je důvod, proč například v prvním toxickém vztahu lidé i zůstávají. Myslí si, že nemá smysl odcházet, protože i jinde to bude stejné. Nemají srovnání. A naopak ti, kteří bohorovně hazardují se svým krásným vztahem, s klidným srdcem odcházejí, protože věří, že i jinde to bude stejné – a O NIC VLASTNĚ NEPŘICHÁZEJÍ.
Pokud při osobních, respektive při
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům