Proč se ten, komu nevyšly minulé vztahy, brání vztahům lepším

Potkali jste člověka, který měl srdce na dlani a zasloužil si velkou lásku, ale když jste mu právě lásku nabídli, stáhl se a měl strach?

Napadlo Vás ťukat si na čelo, že je to blázen, když lásku odmítá, nebo je k ní opatrný, a to tím spíše, když jste se dozvěděli, že v minulých vztazích moc lásky nezažil?

Snažili jste se někdy zahrnout láskou někoho, kdo si ji “zasloužil”, kdo měl těžkou minulost, byl terčem znásilnění, napadení, pohrdání – a právě tento člověk, který lásku ze všeho nejvíc potřeboval, se jí ze všeho nejvíc bránil?

Nedává Vám to logiku? Objasním to.

Právě tak totiž znějí základní otázky, které dostávám jak v uzavřené skupině, tak při veřejných živých vysíláních (jako například naposledy v Co dělat, když milujeme člověka, který odchází?) Jedna taková, kterou mi poslal například Richard: „Petře, jsem ve slepé uličce a bezmocný. Roky jsem zpovzdálí pozoroval dívku, která měla strašné vztahy. Miloval jsem ji, aniž to věděla, a trpěl jsem za ni. Když se konečně z těch strašných vztahů vymanila, a to zraněná, zlomená, věděl jsem, jak moc potřebuje obejmout a pomoci. Snažím se o to, ale ona mi to nedovolí – nepouští mě k sobě. Nechce mi dát šanci, abych ji přesvědčil, že jsem JINÝ. Jsem z toho zoufalý. Co mám dělat, když cítím, jak mi moje spřízněná duše uniká mezi prsty?

Každý den zodpovídám Vaše otázky mluveným slovem v podcastovém pořadu Řešidlo (viz přímý přehrávač či proklik do aplikací výše). Pokud raději čtete, než posloucháte, využít můžete knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, obsahující přepisy mých odpovědí na nejčastější otázky. Ve zvýhodněné sadě jsou zde.

Odpovím samozřejmě i Richardovi, respektive všem dalším tazatelům, které trápí podobný problém.

Jediná dosavadní pravda

Co mám dělat, ptá se Richard.

Předně, Richard, té ženě POROZUMĚT.

Pochopte, že pokud ve VŠECH svých dosavadních vztazích nezažila NIC DOBRÉHO, pak přirozeně nemá žádný důvod věřit, že by další vztah mohl být jiný.

Neříkejte jí, že se mýlí. Ona totiž věří, že má pravdu. Koneckonců, přesně taková je její JEDINÁ zkušenost, jakou doposud se vztahy má – její zkušenost říká: Vztahy bolí. Vztahy jsou strašné. Vztahy dopadají špatně. I když možná začínají hezky.

Nemůžete jí, Richarde, přesvědčovat, že to není pravda. Z jejího pohledu totiž tohle je naopak ta jediná pravda, které může věřit, protože takové je její jediné její osobní poznání, jaké do této chvíle nabyla.

Zdůrazňuji však slova: do této chvíle. Aby totiž nabyla odlišnou zkušenost, potřebuje nejprve věřit, že tohle by mohl být konečně člověk, který mi rozumí.

A tak jí nerozmlouvejte její zkušenost. Nesuďte ji. Spíše se jí snažte porozumět, podpořit a respektovat. Uvidíte, že všechno se začne měnit. Proč?

Jak se mění jediná dosavadní pravda

Ta žena, podobně jako všichni zranění z předchozích vztahů, prožívá psychologický fenomén SAD – syndrom napadeného psa (Syndrom of Attacked Dog).

Jde o to, že pokud (v tomto případě) pes nezažil ve vztazích s člověkem NIC DOBRÉHO, má přirozený sklon věřit, že nic dobrého s člověkem ANI NEZAŽIJE. Proto se logicky straní, vyhýbá člověku a nemá žádný důvod...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům