Změna. Výrazná. A k horšímu. Zažili jste? Nebo zažíváte právě teď?
Jako když zničehonic čistou oblohu zakryje temný mrak. Nebo když se znenadání prudce ochladí. A hlavně – ta tma/zima nepřechází. Dokonce se stává stále nesnesitelnější.
Takové proměny jsou dvojnásob nepříjemné. Jednak se totiž stávají po dlouhém vztahu. Lidé si už na druhého zvykli a je pro ně těžké smiřovat se s novou realitou či odcházením z takového vztahu. A navíc, začne-li taková proměna po dlouhém vztahu, znamená to, že lidé jsou už většinou ve středním věku. A není snadné pro ně hledat nového partnera. Tím spíše, mají-li takovou zkušenost – kde potom hledat chuť do další známosti, hrozí-li, že může po mnoha letech skončit stejně neslavnou náhlou proměnou?
A tak si potřebujeme objasnit především to, CO SE VLASTNĚ STALO. Co jsme pokazili MY? Proč k nám partner zhoršil své chování, jestliže k takové změně neměl racionální ani emocionální důvod? Trápí Vás takové otázky?
- Každý den zodpovídám Vaše otázky mluveným slovem v podcastovém pořadu Řešidlo (můžete si ho pustit přímo, přehrávač je na této stránce; nebo v podcastových aplikacích, do kterých se prokliknete výše).
- Pokud raději čtete, než posloucháte, využijte mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2. Obsahují přepisy mých odpovědí na Vaše nejčastější otázky. Knihy můžete mít samostatně, anebo ve zvýhodněné sadě zde.
Dnes použiju pro vysvětlení této problematiky příběh, který mi svěřila Johanka: „Petře, budeme s partnerem třicet let. Jenže na žádnou oslavu to nevypadá, spíše na rozvod. A já nechápu proč. Byl to můj první vážný partner, odevzdala jsem mu celý svůj život, miluji ho, ale on v posledním roce přestal milovat mě. Je strašně toxický. Jenom na mě hledá chyby, kritizuje i takové prkotiny, jako co si beru na sebe, nebo co uvařím, obrátí proti mně, cokoli mu řeknu. V každém ohledu ze mě dělá blbce. Proč? Za co mě trestá, když přede mnou schválně flirtuje s jinými ženami a ví, že mě to trápí? Co ho vede k tak velké změně chování, když mu nijak neubližuji, nikdy jsem ho nechtěla ztratit a nestojím o to odejít od něj?“
Milá Johanko, bude to znít nelogicky, ale PRÁVĚ TOHLE. Právě to, že mu nijak neubližujete, nechcete ho neztratit a nestojíte o odchod od něj.
Není to pro Vás srozumitelné? Naprosto chápu. A proto to objasním.
Nemám proč. Kruci!
Zkuste se, prosím, zcela hypoteticky vžít do člověka, který od Vás chce odejít, a přitom “nemá proč”. Nikdy jste mu neublížila, nikdy jste ho nechtěla ztratit a nikdy jste nestála o odchod od něj. Ano, nemá důvod od Vás odejít. Přesněji: Jediné proč je v jeho hlavě, nebo možná ani v té ne. Možná se toto proč musím odejít dostalo do jeho hlavy z jiné hlavy. Dovolíte spekulaci?
Když už jsme u těch spekulací, myslím, že nám nebude dělat velký problém představit si muže, o kterém se ví, že bude mít třicáté výročí svatby nebo vztahu. K takovému muži nepochybně míří různé poznámky, a nemusejí být jen pozitivní. Přece jen:
- Co když v jeho okolí jsou lidé, kteří se žádným svým protějškem nevydrželi třicet let?
- Co když tito lidé mají za těch třicet let už několikátý vztah, to znamená několik neúspěšných vztahů, a po celou dobu jim nepříjemným zrcadlem je muž, který má jeden spokojený vztah a ženu, která “mu nijak neubližuje, nechce ho ztratit a nestojí o jejich rozchod”?
- Co když se tito lidé rozhodnout utahovat si ze svého například spolupracovníka, který má pořád jenom tu jednu ženu – co když ho přesvědčují, že svým stabilním vztahem “o mnoho přichází”, že by taky – jako oni – mohl konečně zkusit “jinou ženu”, například mladší ženu, nebo bohatší ženu, nebo prsatější ženu, nebo štíhlejší ženu…?
- A co když se jim tento muž za těch třicet let někdy svěřil, že občas cítí stereotyp, nudu, nezměnu – a oni do něj začali rýpat, že má odejít? Co když se těchto pichlavých pobídek za všechny ty roky nahromadilo až příliš?
- Co když právě blížící se třicáté výročí v něm vyvolává nikoli radost, ale úzkost? Co když si říká: Třeba to není ta pravá žena pro zbytek života, třeba bych s jinou byl šťastnější? Co když mi tato žena posloužila dobře v minulosti, ale teď by byla lepší jiná? Co když by právě jiná známost rozbila ten stereotyp, nudu, nezměnu, která mi vadí? Co když mají kolegové pravdu?
- Tento muž možná už déle pokukuje po nějaké vhodné ženě, možná už takovou i potkal, možná si s ní už dávno začal, možná jí i slíbil, že s ní bude, protože v manželství není šťastný…
Spekulací může být nespočet, ale všechny se potkávají u jednoho kardinálního problému: TEN MUŽ NEMÁ PROČ ODEJÍT. Přesněji: Nemá proč ve vztahu k Vám.
Má pouze své vnitřní, sobecké proč (Proč to potřebuji já). Ale nemá důvod, argument pro svého partnera.
Pokud jste totiž svému protějšku nikdy neublížili, pokud ho milujete, pokud se snažíte vzájemný vztah neustále budovat, rozvíjet, stavět, pokud jste pro něj pořád vlastně skvělým partnerem, tudíž POKUD NA VÁS NEMÁ CO VYTÁHNOUT A POUŽÍT TO PROTI VÁM, aby řekl: „Tímhle mě štveš, a právě kvůli tomuhle od Tebe odcházím!“, a přitom akutně chce nebo potřebuje odejít, tak může, ba musí být hodně zoufalý.
A tak se může stát například to, že se Vás může snažit svými zoufalými poznámkami třeba VYPROVOKOVAT nebo OTRÁVIT nebo ODRADIT. Proto může říkat či dělat PRÁVĚ TO, CO VÁS BOLÍ, například proto, abyste v emocích dejme tomu vyletěli jako papírový čert, vrazili mu KONEČNĚ tu facku, po níž tolik touží, a on mohl VYTOUŽENĚ říct: „Ty mě biješ? V tom případě odcházím!“ Anebo mu dejme tomu facku nevrazíte, a on i tohle bude moci otočit proti Vám. Vmést Vám do tváře: „Ty si taková chudinka, že si to necháš líbit? Já nepotřebuji takový hadr. Odcházím.“
V psychologii se tomu říká náboj. Dát zoufalému člověku, jenž potřebuje odejít, konečně NÁBOJ do dlaně, aby ho vložil do zbraně a odpráskl Váš vztah. Jenže strašné je (pro takového člověka), když mu žádný takový náboj, žádnou takovou příležitost, kterou by obrátil proti Vám, nedáte. Jen se vžijte do jeho kůže. Jak by pak vypadal před Vašimi nebo svými rodiči, přáteli, dětmi, kdyby zrovna Vás hodil přes palubu?
A tím se dostáváme k podstatě.
Promiň, proč jsi vlastně odešel od ní ke mně?
Lidé, kteří akutně potřebují odejít ze vztahu, například proto, že to už někomu slíbili, a přitom nemají žádný objektivní důvod, MUSEJÍ tento důvod zkrátka VYTVOŘIT. Musejí svého skvělého partnera nějak ZPOCHYBNIT, VYTOČIT, ideálně DONUTIT k tomu, aby chtěl sám...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům