Byli jste někdy na takovém dně, že už jste pro sebe nebyli ochotni nebo schopni cokoli dobrého udělat?
Byli jste někdy tak vyčerpáni, že jediné, na co jste ještě teoreticky měli sílu, bylo rezignovat, všechno vzdát?
Věřím v to, co říkal Emil Zátopek: “Když si myslíš, že nemůžeš, pořád ještě můžeš. Protože pořád ještě můžeš myslet.”
A moci myslet vůbec není málo. Jediná myšlenka totiž může změnit všechno. Jediná myšlenka na to, co ve výsledku pomůže.
Když jsem vytvářel vánoční SNÁŘ, uvědomoval jsem si, že jej může v povánočním období otevřít někdo, koho přemáhají splíny, úzkosti, ba deprese. Proto k takovému čtenáři promlouvám prostřednictvím vitaminů obsažených v pouhých slovech. Ale co když ani to, aby otevřel SNÁŘ, člověk neudělá? Nebo co když SNÁŘ nemá? Může pro sebe v té chvíli něco udělat, i když si myslí, že už pro sebe nemůže udělat nic? Mirek to vystihl svým dotazem: „Petře, zrovna čtu Vaši knihu Čtyři prány štěstí, kde popisujete způsoby překonávání deprese. Je to jako stvořené pro mě. Sám mám občas takové stavy, kdy se nemohu ani zvednout z postele. Nemám sílu na nic a na nikoho. Jak v takové situaci mohu doplnit energii, když nic a nikoho nechci, a na doplňování energie nemám ani myšlenky?“
- Každý den zodpovídám Vaše otázky mluveným slovem v podcastovém pořadu Řešidlo (můžete si ho pustit přímo, přehrávač je na této stránce; nebo v podcastových aplikacích, do kterých se prokliknete výše).
- Pokud raději čtete, než posloucháte, využijte mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2. Obsahují přepisy mých odpovědí na Vaše nejčastější otázky. Knihy můžete mít samostatně, anebo ve zvýhodněné sadě zde.
Lodě na vodě
Jsme-li schopni myslet, jsme schopni i představivosti. Prosím, představme si tedy loď na vodě.
Člověk je právě jako loď. A voda představuje negativní energii, která na loď neustále doráží.
Ještě žádnou loď nepotopila voda, která byla všude kolem ní. Loď dokáže potopit jedině voda, která se dostane do ní, potažmo ta voda, kterou se lodníkům nepodaří včas z podpalubí odčerpat. Problémem tedy není voda, ale díra, kterou nedokážeme včas zacelit. Potom je vody v podpalubí, negací v mysli, pořád víc, až to člověka stáhne ke dnu.
Proč o tom mluvím? Protože hlavní problém člověka, kterého přemáhá jeho slabost, úzkost, deprese, není jenom v negativním prostředí, v jakém se ocitl, v někom, kdo do něj usilovným působením negativních slov nebo činů vyvrtal díru, ani v negacích, které do něj systematicky vpouští. Hlavní problém je v neschopnosti či nemohoucnosti takového člověka s přijatými negacemi uvnitř sebe pracovat, takzvaně je kompenzovat. A tím nemyslím jen odčerpat.
Tři způsoby “odpaření”
Zůstaňme u lodi, potápějící se vlivem natékající vody do podpalubí. Představme si opravdu silný teplomet, který namíříme do podpalubí a s jehož pomocí začneme odpařovat tu vodu. Pokud schopnost toho teplometu odpařovat vodu, respektive pokud schopnost člověka kompenzovat přívaly špatné energie je DOSTATEČNÁ, pak je víceméně jedno, v jakém prostředí se nacházíte, protože si s ním v takovém případě umíte vnitřně PORADIT.
Tomu teplometu se říká pozitivní energie. A tu do sebe i v negativním rozpoložení můžeme pořád dostat třemi způsoby.
1. Vlastní aktivita
První cestou je naše vlastní aktivita.
Posilující energii můžeme aktivně doplnit jídlem, spánkem, pohybem nebo meditací. Jenže k tomu musíme splnit jeden základní předpoklad: musíme mít chuť jíst, musíte být schopni usnout, musíme chtít se hýbat, musíme mít náladu meditovat. Pak sami sebe posílíme.
Ale co když nechceme nebo nemůžeme?
2. Aktivita jiné osoby
V takovém případě může přijít druhý způsob: aktivita někoho jiného.
Trpíme-li nechutenstvím, nespavostí, neochotou hýbat se nebo meditovat, může přijít někdo jiný a dát nám svoji energii.
Třeba tím, že k nám začne promlouvat – v energii slova pak můžeme přijímat naději, lásku, motivaci. Nebo tím, že nás začne objímat – v energii těla pak můžeme načerpat zklidnění, povzbuzení, štěstí. A to proto, že posilující kontakt s člověkem v nás dokáže vyvolat posilující hormony – serotonin, endorfin, oxytocin, látky štěstí, které okamžitě změní naše cítění nebo přemýšlení – je nám pak lépe. A naše lepší pocity následně dokážou vytvořit lepší myšlenky, naše lepší myšlenky pak vedou k lepším činům a naše lepší činy pak přinášejí lepší výsledky, které posléze ještě víc zlepšují naše pocity, myšlenky, činy, výsledky, a tak pořád dokola.
Jenže i k tomu musíme splnit jeden základní předpoklad: musíme někoho jiného k sobě vůbec pustit, respektive musíme někoho takového kolem sebe vůbec mít.
Ale co když nikdo takový kolem nás není, anebo byl a my jsme ho od sebe svými negacemi odehnali? Co když nemůžeme použít vlastní aktivitu ani aktivitu jiné osoby? Pak je tu pořád ještě jedna šance, třetí způsob načerpání energie.
3. Síla přírody
Jestliže si posilující energii nedokážeme energii sami, ani nám ji nemůže vyrobit někdo jiný, může nám pomoci už jenom jedna síla, která tu je, i když ji ignorujeme – příroda. A teď nemyslím to, že bychom mohli jít do lesa, nasát tam čistý vzduch, napít se tam čisté vody, nabrat tam posilující energii přirozeného prostředí, protože já přece vycházím z premisy, že tohle nechceme nebo nedokážeme. Jak tedy dovolit přírodě, aby nám pomohla, když jí ani nejdeme naproti?
Tou cestou jsou například kameny. A já Vám to vysvětlím. A objasním i to, jak jsem na tohle sám přišel a proč na kameny nemám dopustit.
Moje zkušenost
Tato stránka má na Facebooku více než 300 000 fanoušků. Denně mi přijde v průměru 350 žádostí o pomoc, radu, doporučení. Všechny příběhy, které...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům