Zastávám teorii mince.
Všechno, co se nám v životě děje, můžeme chápat jako minci o dvou stranách. Ano, na všem, co se nám stane, můžeme najít to dobré i to zlé, a jen proto, že v momentálně negativním rozpoložení vidíme na konkrétní události nebo okolnosti jen to špatné, neznamená to, že se na stejnou věc nedá podívat i z opačné strany, a tak zjistit, že i to, co nás zdánlivě ničí, nám ve skutečnosti může pomoci. To, co se nás zdánlivě snaží oslabit, nás nemůže i posílit.
O minci hovořím také proto, že s odstupem času pochopíme, že obě strany té mince jsou stejně cenné. A že když položíme minci na pokladní pult rubovou či lícovou stranu, obě platí stejně. Ano, i to, co nás v životě bolí, může být pro budoucnost důležité a prospěšné, ačkoli se nám to tak v prvním momentu nezdá.
Příkladem jsou negativní lidé, kteří se nás snaží zpochybnit, pošpinit, podmanit. Ale kteří nás ve skutečnosti pouze PROVĚŘUJÍ.
V tomto týdnu jsme si ukázali obě barvy vztahů – Jak být nedocenitelným pro jiného člověka, Jak naše slova mohou pro druhého znamenat všechno, ale také Jakými odstíny vnitřní tmy lze propadnout do deprese nebo Jak přemoci negativní zacyklení v sobě. Co když se ale najde někdo, kdo nás chce vidět dole? Co když právě pohled na naše trápení a neštěstí ho činí zvráceně šťastným? Co když nám chce odejmout jakoukoli sílu? Co pak?
Tak se ptají mnozí z vás. Každý všední den odpovídám na Vaše nejčastější otázky mluveným slovem ve svých podcastech. Pro ty, kdo podcasty neposlouchají nebo raději čtou, vznikly už dvě knihy přepisů mých nejposlouchanějších odpovědí na Vaše otázky. Dnes vyberu dotaz Lukáše: „Petře, rád Vás poslouchám, rád s Vámi souhlasím, ale upřímně ještě raději se snažím najít momenty, kdy s Vámi souhlasit nemohu nebo kdy si protiřečíte. Možná jsem takový moment už našel. Nedávno jste v podcastu Koho ztratíme a koho ne, když si nastavíme osobní hranice říkal, že lidé, kteří nás zraňují, nejsou k ničemu dobří. V jedné ze svých knih ale současně píšete, že všechno je k něčemu dobré, že každá mince má dvě strany. Co když je tedy něco dobrého i na zraňujících lidech?“
Škodlivé a “škodlivé”
Z psychologického pohledu to, jestli nás lidé zraňují, anebo ne, není dáno jenom jimi, ale také naším úhlem pohledu nebo vnímáním.
Pokud skutečně cítíme, že nás někdo zraňuje, tedy citelně nám odebírá dobrou energii, to znamená, že takového člověka vnímáme a vyhodnocujeme tak, že nám pouze škodí, potom nám nemůže ničím prospívat. Leda tak nabytým poznáním, že i škodliví lidé jsou zkrátka na tomto světě, že stojí za to dávat si na ně pozor a chránit se před nimi, protože jsme na vlastní kůži zjistili, že nám takoví lidé jinak nic dobrého než zkušenost nedávají.
Ale! A tím vysvětlím údajné protiřečení: Tytéž lidi, kteří se i mohou vědomě snažit nás zraňovat, můžeme v jiném úhlu pohledu vyhodnocovat jako užitečné, prospěšné a dokonce pro nás potřebné. Ale k tomu nezbytně musíme změnit onen úhel vlastního pohledu. A pak skutečně platí, že i na negativních lidech může být něco dobrého. Ovšem nikoli zásluhou nějaké změny jejich chování, ale naší vlastní změnou – naším odlišným přístupem k nim a k jejich chování.
Uvedu osobní příklad: Kdo mě sleduje na mém soukromém Facebooku, ví, že momentálně “vyhlašuji výběrové řízení na negativní lidi”. To znamená: Záměrně hledám ve svém okolí ty lidi, kteří nejvíce nevěří tomu, co jsem si předsevzal jako osobní sportovní cíl pro letošní rok. Přihlásil jsem se na ultramaraton. To je běh jednak delší než klasický 42kilometrový maraton a jednak probíhající v náročných terénních podmínkách. Běží se přes hory, úvozy, do lesních...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům