Vydírání dítětem. Pomůže, nebo uškodí?

Víte, kde je Vaše slabé místo?

A ví to i Váš protějšek?

Svěřili jste se ve slabé chvíli, co je pro Vás důležité, v domnění, že Vám od té chvíle pomůže TO chránit, ale posléze zjistíte, že TO používá proti Vám?

Snad nic nevede k tak bolestné osamělosti, jakou popisuji a řeším v knize Sami. Když pochopíme, že důvěřovat znamená dát člověku šanci, aby nám ublížil, a přitom doufat, že to neudělá – a splést se v něm.

Než však uděláme ukvapený závěr, že takový protějšek je špatný, zkusme mu porozumět, proč to dělá. Pokusím se to ukázat na otázce, kterou mi zaslala Bára: „Petře, můj přítel je ženatý. Miluji ho, on miluje mě. Rozhodl se nebýt se svou ženou a rozhodl se tak nejen srdcem, ale i rozumem. Jeho žena je totiž alkoholička, chronicky lže, vyrábí jenom samé dluhy. Jenže – mají spolu malé dítě a ona ho právě přes dítě přinutila k návratu do vztahu. Řekla mu, že když se nevrátí, už dítě nikdy neuvidí a že ho bude vychovávat tak, aby ho dítě nenávidělo. Můj přítel to dítě miluje. Proto se vrátil, ale je od té doby zoufalý. Denně mi píše, že mě miluje, ale že je v pasti a neví, co dělat… Co máme, Petře, dělat oba? Je šance, že bychom byli spolu?“

  • Každý všední den odpovídám na Vaše problémy mluveným slovem v podcastovém pořadu Řešidlo (viz proklik do různých podcastových aplikací výše). Pokud však raději čtete, než posloucháte, využijte, prosím, stejnojmenné knihy s přepisy těch nejposlouchanějších odpovědí na Vaše otázky za poslední dobu.

Co znamená “návrat”

Začnu od konce. Zda je šance, abyste byli spolu? Samozřejmě je a je vysoká. Objasním to.

Když se lidé, které milujeme a oni milují nás, někam “vracejí”, nemusí to nutně znamenat, že se rozhodli upřednostnit našeho konkurenta před námi, v tomto případě vlastní manželku před přítelkyní. Mohlo se totiž stát i to, že ten muž se nevracel ZA ŽENOU, ale PRO DÍTĚ.

Proč neříkám “za dítětem, ale PRO dítě”? A proč vůbec jeho ženu kladu trochu stranou? Na tyto otázky odpovím. Nejprve však podotknu, že kdyby se mě tento muž ptal, jestli se má “vrátit”, rozhodně bych mu to doporučil a tento krok bych mu schválil. Proč, od toho se odrazím.

Celou jednu knihu, Protože, jsem věnoval takzvaným toxickým vztahům. Ze své praxe vím, co všechno jsou lidé schopni udělat, čím vším pohrozit, jenom aby bylo po jejich. Například jenom proto, aby nepřišli o partnera coby “zdroj příjmu”, coby nějakou jinou “jistotu”. Žasli byste, co jsou lidé schopni udělat, aby přinutili člověka se vrátit – a to všechno tehdy, když se cítí OHROŽENÍ, a tudíž VE STRESU.

Zažil jsem matku, která vyhrožovala, že když se muž nevrátí, tak dítě, které on miloval, zabije.

A bohužel jsem zažil i matku, která to dítě skutečně zabila. Dostala sedmnáct let a svého stejně nedosáhla. Dosáhla přesného opaku toho, co chtěla. Ten muž ji už nikdy nechtěl vidět. A někdo by mohl říct: A co čekala?

Pokud muž své dítě miluje a ví, že je jeho žena, například v důsledku alkoholismu, schopna všeho, tak se v tom okamžiku “vrátí”. Ale nevrátí se proto, aby s ní byl. Vrátí se pouze proto, aby ZÍSKAL ČAS. Na co, vysvětlím. Ale upozorním, že tím získá možnost, Báro, aby se dozvěděl něco také o Vás

Intenzivnější vztah než dosud

Kdo četl mou knihu JáMy spřízněných duší, mohl pochopit několik vztahových paradoxů. Jeden z nich se týká odpojení.

To, že se dva lidé, kteří se milují, přestanou (tolik) vídat (fyzické odpojení), neznamená, že na sebe přestanou i myslet nebo k sobě něco cítit (emocionální odpojení). Opak bývá pravdou: Čím méně se dva lidé vidí, tím víc na sebe mohou myslet, a tím víc “být spolu”, i když jenom emocionálně. To za prvé.

Především tu však u Bářina přítele mohla, při jeho fyzickém odpojení od Báry, vyvstat jedna akutní potřeba. A tu musím trochu obšírněji vysvětlit.

Když se oženíte nebo vdáte, obvykle tak činíte s naivní představou, že toho druhého už dostatečně znáte nebo že Vás už nemůže překvapit natolik, abyste svého rozhodnutí později litovali. Nemusíte tušit, že se z něj postupem času vyklube (v tomto případě) alkoholik. A pokud alkoholikem už při veselce je a Vám to vadí, můžete si ho přesto vzít, protože věřit, že ho v manželství změníte.

Jenže s přibývajícím časem můžete naopak zjistit, že jste toho člověka vlastně vůbec neznali. A ve chvíli, kdy praštíte do stolu a zvoláte dost, takhle to s Tebou už dál nejde, můžete poznat dokonce to, co Vás šokuje a ovlivní na celý život. Opouštění lidé totiž často ukážou to nejlepší, nebo to nejhorší ze sebe.

To znamená: Když potom vidíte, čeho všeho je Váš partner schopen, jak extrémně Vám vyhrožuje, jak se začnete bát, že Vás nebo někoho Vámi milovaného zničí, jsou to dvě důležité informace v jednom prožitku:

  1. Není to rozhodně důvod začít ho (znovu) milovat. NAOPAK to bývá důvod ho už NIKDY...

    Chcete pokračovat ve čtení?
    Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům