Skládali jste se někdy puzzle?
Měli jste na to trpělivost?
Dokázali jste ke každé kostičce najít v té přehršli jiných kostiček zrovna tu, která k ní pasuje?
Jak jste snášeli, když jste na první, druhý ani třetí pokus “nevychytali” tu správnou?
Hledání kompatibilního, tedy v nejlepší možné míře souznícího protějšku, je podobné jako sestavování puzzle. Nabízí se Vám tolik možností, ale všechny nejsou správné. Neznamená to, že my jsme špatní, ale že každý z nás je jiný. Navíc, každý procházíme jinou cestou životního poznání. A tak se může stát i to, že budoucí spřízněnou duši potkáváme v “nesprávný čas”, tedy ve fázi, kdy si my nebo ona ještě potřebujeme něco v sobě dořešit, něco se doučit, abychom později jeden druhého více docenili nebo pochopili, proč právě on je tím, koho akutně potřebujeme. Ale o tom už je moje kniha JáMy spřízněných duší.
Ve druhé karmické knize Cítit rozumem, myslet srdcem vysvětluji, proč potkáváme konkrétní osoby, potažmo proč se v našem životě opakují pořád stejné, nevyhovující vztahy. Co nás to má naučit a proč je nemusíme jen zatracovat. Co jsou karmičtí partneři, proč mohou být důležití pro konkrétní kapitolu našeho života, ale dál v našem příběhu už nefigurovat. Přesto dostávám na toto téma mnoho otázek. Vyberu tu Markétinu: „Petře, moje vztahy jsou jako přes kopírák. Pokaždé je na začátku velký zájem muže, velká láska, po čase jeho ochladnutí, ‘moc práce’ a jiné výmluvy, a postupné vyšumění. Typicky na rozloučenou dostávám zprávu: ‘Jsi krásná a hodná holka, někoho si určitě najdeš, ale zasloužíš si víc než mě.‘ A to není všechno. Po čase se mi ti samí muži zase ozývají, co dělám, že na mě pořád myslí… Chtějí se vrátit, ale celý příběh se opakuje. Petře, co mohu dělat špatně, že stále nenacházím někoho, s kým bych mohla mít setrvalý zdravý vztah?“
- Každý všední den zodpovídám Vaše problémy mluveným slovem v podcastovém pořadu Řešidlo (viz proklik do podcastových aplikací výše). Pokud raději čtete, než posloucháte, využijte, prosím, stejnojmenné knihy s přepisy těch nejposlouchanějších odpovědí na Vaše otázky za poslední dobu.
Kéž by chyba byla v nás…
Rozbalte si jakékoli puzzle. Vysypte si všechny kostičky na jednu hromadu. To je svět v mnohonásobně menším měřítku.
Co děláme špatně, když nám kostičky hned nepasují do sebe? A co děláme dobře, když na první pohled vidíme, které pasují k sobě?
Kostičky puzzle se od lidí odlišují v tom, že je na první pohled prohlédneme. Člověka ne. Člověka potřebujeme teprve poznat. Na začátku ho neznáme. A tak nám práce (ve smyslu ztráty času) s jednou kostičkou trvá déle. Vidět do člověka hned, věděli bychom, kterou kostičku dát stranou a kterou se více zabývat. Ale u člověka to není možné.
Tolik k prvnímu návrhu NAŠÍ VLASTNÍ chyby, který musíme smést ze stolu, protože takto nastavený svět naším chybou není, je to dané pravidlo: Do člověka prostě nevidíš.
Tak bych Vám řekl, Markéto i všichni ostatní, kteří prožíváte opakované zklamání, že: Chyba je ve Vás. Proč bych Vám to řekl rád? Protože kdyby chyba skutečně byla POUZE VE VÁS, znamenalo by to, že ji můžete ihned opravit, tudíž že by se Váš problém ihned vyřešil. Ale mám pro Vás špatnou zprávu: Obávám se, že chyba není ve Vás.
Kéž by chyba nebyla v druhých…
Jak dobře víte z Karmické tetralogie, jejíž součástí jsou právě uvedené knihyJáMy spřízněných duší aCítit rozumem, myslet srdcem, schopnost budovat zdravý dlouhodobý vztah není jen o nás, ale také o připravenosti a vztahové zralosti našeho protějšku. To první (svou připravenost) ovlivníme, v to druhé musíme pouze doufat.
Pokud tedy jsme připraveni budovat zdravý dlouhodobý vztah, přesto se nám může stávat, že takový vybudovat jen tak nedokážeme, protože problém je ve vztahové zralosti těch lidí, které potkáváme. A teď nemluvím jen o zralosti ve smyslu věku, ale o obecné ochotě vůbec budovat vztahy a pochopit, k čemu vlastně je partner, jaký smysl má pečovat o něj.
Většina lidí, které budeme potkávat, nechápou, že vztah je jako zahrada. Že si nelze pořídit krásnou pěstěnou zahradu a automaticky očekávat, že taková i zůstane. Že pokud na té zakoupené zahradě rajsky kvetou a voní růže, bude se tak dít i nadále, pokud silné stromy pravidelně nesou chutné a zdravé ovoce, my si pod jejich korunou jen rozložíme opalovací lehátko a budeme jen těžit z plodů, trhat, česat… Ne! Aby růže a stromy dál dávaly své...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům