Máte za sebou nějakou těžkost, která Vás i ve své době zlomila? Dluh, který jste museli splácet? Chybu, kterou jste museli odpykat? Přešlap, který není možné vrátit?
A ve Vaší blízkosti jsou lidé, kteří Vám to připomínají jako VÁŠ NEDOSTATEK?
Jsou odvážní. Už proto, že síla člověka je přímo úměrná zátěži, kterou je schopen zvládat. Proto nelze potkat silného člověka se snadnou minulostí. Člověk se totiž nerodí jako silná bytost. Naopak je velmi slabý, bez podpory nedokáže nic. Těžkostmi, na které je sám, se však učí sílit. Tedy: Nakonec zjistí, že těžkosti, na které zůstal sám, ho učinily tím silným člověkem, jakým posléze je.
A jednou z těžkostí, které člověk může v životě potkat, jsou lidé, kteří Vám předhazují minulost.
Dělají to přesto, že ji nemůžete vrátit ani opravit. A možná to dělají PRÁVĚ PROTO, že ji nemůžete změnit. Pro ně je to příležitost, jak Vás mohou kdykoli ponížit nebo zlomit. Jenže to se jim podaří jedině tehdy, pokud jim to dovolíte.
V mém nedělním živém vysílání Jak silní lidé slábnou jste mohli zaslechnout větu: Pomoc, která nepřišla, Vás učinila silnějším. Protože Vám dala schopnost zvládnout danou výzvu i tak. Ne proto, že byste chtěli, ale proto, že jste museli. Museli jste najít cestu. A právě proto se mohou kolem Vás objevit lidé, kterým tato Vaše schopnost velmi vadí.
Oni ji totiž v sobě mít nemusejí. Je může provokovat to, čeho jste dokázali. Je může štvát právě ta minulost, kterou dokážete snést. A kterou by oni snést nedokázali.
A proto ve svém novém magazínu, věnovaném tématu Jak vypnout negativní myšlení, zdůrazňuji: Někteří lidé na Vás budou hledat to špatné jen proto, že na Vás neunesou to dobré. Ostatně v uzavřené skupině, založené mimo jiné právě pro čtenáře mého magazínu, kteří na sobě chtějí pracovat a sdílet i anonymně své těžkosti, tyto černé zkušenosti často popisujete. Kéž Vám tedy, vedle Vámi vyžádaného magazínu Jak vypnout negativní myšlení, pomůže tento klubový článek s jednoduchými psychologickými pomůckami do časů, v nichž se Vás pokusí někdo zvenčí znovu oslabit.
Pojďme si je popsat jednu po druhé.
Navždy vinná
Kdo jev uzavřené skupině déle, mohl postřehnout příběh ženy, které špatný vztah obrátil život vzhůru nohama. Budu té ženě říkat Paní X. Nebo Xenie.
Xenie udělala v životě tu chybu, že milovala nesprávného muže. Rozdala by se pro něj. Dala mu své peníze, nabrala si rychlé půjčky, ale tento zadlužený muž se posléze upil k smrti. “Už jsou peníze na cestě. Byznys mi začíná nést.” To byla jeho poslední slova. Tak zjistila, že nevyužíval její peníze k saturaci dluhů, ale k sebeničení. Že sázel. Že fetoval. Že utrácel za děvky. A ona se musela vyrovnat s jeho ztrátou jak emocionálně, tak racionálně – rychle jednat, než by za ní přišel exekutor. Dluhy narostly do obří výše. Ano, i to může přinést láska.
Ta žena musela rychle vydělat. Sebeúcta šla stranou. Stala se prostitutkou. Na tu dobu, než všechno splatí. Svůj slib splnila a věřila, že za minulostí udělala definitivní čáru. Ona ano, ne však její nový partner. Protože mu s důvěrou všechno svěřila a čekala jeho porozumění, on ji odsoudil. Přesněji, při každém milování s ní měl v hlavě pochybnost: “Kolik chlapů ji vlastně mělo?” –> “Co když s tím nepřestala?” –> “Co když si tajně dál s někým za peníze užívá?”
Xenie jako každý člověk, který překonal těžkou minulost, to ani dál nemá lehké. Její přítel její minulost neuměl unést. Z neporozumění přešel do agrese, ponižování, jako by ze své silné partnerky chtěl vyrobit slabou. Stejně slabou, jako byl on sám. Proto jí předhazoval minulost. Tu, kterou už splatila. Někteří lidé ale jako by chtěli, aby neustále ožívala. Proto nám připomínají dávné pády a zveličují naše chyby. Jako bychom měli všechno zaplatit ještě jednou, respektive platit tak dlouho, jak oni budou chtít.
Měla Xenie mlčet? Pomohlo by, kdyby se její přítel dozvěděl o její minulosti odjinud? Šlo by to vůbec zatajit? A má to vlastně smysl? Není lepší poznat partnera, zná nás přijímá CELÉ, i s minulostí, i s možnými nedostatky, i jako nedokonalé bytosti? Nebo se musíme tvářit dokonale? Co je lepší?
Jak překonat vlastní slabost
“Petře, co mám změnit, aby mě přestal obviňovat?” zeptala se mě zcela vážně. Ale já se rozesmál.
“Pokud se chová tak, jako by Vás přestal obviňovat až v momentě, kdy změníte minulost, měl by v první řadě změnit sebe on sám. Možná by mu slušelo zaskočit do základní školy, aby si uvědomil, že svou minulost člověk nezmění. Minulost není určena pro to, abychom se do ní vraceli a něco opravovali. Minulost je tady od toho, abychom se poučili. Jestliže se poučíme z minulosti, pak minulost splní svůj úkol a my změníme svůj osud. Nezměníme minulost, ale budoucnost. A s tím by měl začít on.”
“Změnit mě?”
“Ne, změnit sebe.”
Když pak seděl zlomený v mé kanceláři, popisoval své neštěstí slovy: “Petře, jsem jako rozdvojená osobnost. Jeden hlas ve mně říká: ‘Miluj ji, zaslouží si to.’ Ale druhý hlas mě vzápětí znepokojuje: ‘Běž od ní, nemůžeš jí věřit. Copak padlého anděla jde změnit? Copak žena, která si jednou přičichla k rychlým penězům, od takového snadného způsobu života dobrovolně odstoupí? Kolik kunčoftů na ni může mít telefon? Jak si můžeš být jist, že teď není v něčím objetí? Kolik mužů ji svíralo takhle jako já? S kolika se jí to líbilo? A co když není pravda, že se všemi jen předstírala orgasmus, aniž by to poznali? Co když ho předstírá právě se mnou? Co když jsem já ten jediný, s kým předstírá orgasmus?”
Problémem nebyla ona, ale on. Jeho domněnky, kterým propadl. Byl jako kopáč, který se snaží dostat z jámy. Ale čím víc kope, tím hlouběji se propadá. Potřeboval přestat kopat. Což v jeho situaci znamenalo předně si zodpovědět tři jednoduché otázky:
- Proč oživuji něco, co možná už JE minulostí?
- Proč nedokážu tomu, kdo se možná už napravil, poskytnout důvěru, pochopení, podporu, lásku?
- Co když mi ona nijak neubližuje a naopak já ubližuji jí?
Když Xenie před lety splatila poslední dlužnou složenku, věřila, že její trest skončil. S novým partnerem paradoxně měl její trest pokračovat. A vykonavatelem ještě bolestivějšího trestu měl být ten, kdo tvrdil, jak ji miluje. To však nebyl jediný paradox. Druhým bylo to, že ten muž mnohem víc trestal sebe, protože nic z toho, co nosil v hlavě, ve skutečnosti nechtěl a ani se nedělo. A přece to dál do svého života i do jejich vztahu vnášel.
Karmický problém
Stačilo nahlédnout do jeho minulosti. Kdo četl mé knihy o vztahové karmě, Cítit rozumem, myslet srdcem a Dvanáct srdcí, pochopil, jak funguje karma. Na příteli Xenie to bylo krásně ilustrovatelné: Přítel Xenii nevěřil. Ale proč? Odpověď byla v něm samotném. V jeho minulosti. Sám udělal chybu, kterou nikdy nenapravil. Říkal svému okolí, že už je jiný. Ale nebyl. Jak tedy mohl věřit Xenii, že ona se už napravila, když on si svou noční můru z minulosti táhl dál? Jak mohl věřit Xenii, když věděl, že by na jejím místě sám lhal?
Ano, byl slabý. Nejen proto, že se neuměl vyrovnat s vlastní minulostí, ale hlavně proto, že tuto svou neschopnost projektoval (v psychologii se tomu říká projekce – promítání svých vlastních nedostatků do druhých) do Xenie. Jestliže něčeho nebyl schopen on, neuměl si představit, že by...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům