Uděláte pro něj všechno, a přece to nestačí.
Co z toho vyvozujete? Že Vaše “všechno” je nedostatečné. Že nebude stačit možná ani nikomu jinému. Že jste nic.
K takovému závěru možná docházíte sami a možná Vám ho našeptává ten, komu Vaše “všechno” nestačí. Ten, který Vás nutí brát vztah v emocích a sebe negativně.
I proto jsem část magazínu Jak vypnout negativní myšlení věnoval bolestným situacím, kdy sice neděláme žádnou chybu, ale přesto neocenění druhými obracíme proti sobě – připadáme si jako nuly a doufáme, že ten, kdo si nás neváží, si nás snad brzy vážit začne. A proto se snažíme pro něj dělat “ještě víc než nejvíc”. Aby se konečně změnil. Aby nás konečně docenil.
Je to negativní emocionální smyčka, jež nemůže dopadnout dobře. Zejména tehdy, když je naším protějškem někdo, kdo si v našem neštěstí libuje – komu vyhovuje, když o sebe pochybujeme a jemu se podbízíme, jeho se doprošujeme.
Mezi čtenáři, kteří nečetli Jak vypnout negativní myšlení, je mnoho těch, kdo by potřebovali věřit snům – svým představám, že se druzí jen tak změní. Ne každý je totiž změny schopen. A ještě méně je těch, kdo jsou k vlastní změně vůbec ochotni. Typický dotaz mi adresovala Karla: „Petře, zrovna čtu Vaši knihu JáMy spřízněných duší, kde ukazujete, jak se chovat k partnerům, které my sice milujeme, ale oni z nějakého důvodu nás zraňují; my bez nich být nemůžeme, zatímco oni bez nás, jak se zdá, ano. Právě takový vztah mám já. Okolí říká, že můj partner je slaboch nebo narcis, chová se ke mně tak, jako bych vůbec nebyla důležitá. Petře, může se to změnit? Vy v knize píšete, že ‚k tomu, aby se člověk změnil, potřebuje pochopit, že v jeho dosavadním jednání je chyba‘, to znamená: potřebuje sebereflexi. Ale mají vůbec sebereflexi slaboch nebo narcis? Jak by ji mohli mít, když se takto destruktivně chovají?“
- Děkuji za dotazy, které mi posíláte. Odpovídám v Řešidle, které můžete číst nebo poslouchat zde nebo přímo v podcastových aplikacích (viz výše).
- Nechcete-li se ptát veřejně, sdílet svou těžkost můžete i anonymně v uzavřené skupině.
- Nechcete-li se ptát ani anonymně, otevřete si mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, kde jsou mé kompletní odpovědi na nejčastější dotazy.
Základ změny jakéhokoli člověka
Aby se člověk mohl změnit, musí existovat vůbec PŘEDPOKLAD jeho změny. To znamená: Musí jít o takový typ člověka, u kterého změna mentálně vůbec připadá v úvahu.
Z tohoto pohledu je podstatný rozdíl mezi slabochem a narcisem. Oba sice dokážou velmi ublížit milujícímu partnerovi, ale každý z jiného důvodu. A ten důvod nás musí zajímat.
Změna slabocha
Slabošství je z psychologického hlediska NEZRALOST, přesněji MOMENTÁLNÍ nevyzrálost dané bytosti. Slaboch je zkrátka “potenciálně silný člověk ve stádiu procesu”.
Slaboch tedy může velmi snadno a rychle procitnout, a tudíž se i změnit. Stačí, když si uvědomí, že svým dosavadním slabošským jednáním vlastně víc ztrácí, než získává. V té chvíli pochopí, že (jak z mé knihy cituje Karla) v jeho jednání je nějaká chyba nebo problém a že by pravděpodobně získal víc, kdyby své jednání změnil.
Jinak řečeno: Pokud (prozatímní) slaboch VINOU svého jednání PŘIJDE anebo PŘICHÁZÍ o někoho, bez koho může být v budoucnu JEŠTĚ SLABŠÍ, pak existuje PŘEDPOKLAD, že si tento fakt může uvědomit a říct dost, v tomhle nebudu/nemohu pokračovat, protože je to pro mě NEVÝHODNÉ. Tím momentem opouští svou slabost, nezralost, neměnnost a začíná sílit, což se na úrovni vztahu projevuje například tím, že se za své jednání omluví, ba dokonce že se začne zřetelně napravovat. Pak už z psychologického hlediska není fér mluvit o “slabochovi”, protože tento člověk PRÁVĚ DOKÁZAL PŘEMOCI to nejtěžší, co...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům