Věřili jste člověku a on Vás zklamal?
Věřili jste mu i podruhé a on Vás zase zklamal?
Věřili jste mu i potřetí a… Vy už víte?
Bolest je přirozenou reakcí organismu na podnět, který přišel zvenčí. Bolest je tedy v takové chvíli normální a správná. Ta bolest provází takzvaný emocionální zápis, který se nám vrývá do takzvané emocionální paměti. Vše o tom v knize JáMy spřízněných duší, věnované bolesti, jíž překvapivě utrpíme od lidí, které jsme v dlouhodobých vztazích považovali za spřízněné duše.
My neovlivníme, co přijde zvenčí. Jak píšu v knize o prvním velkém vztahovém zklamání Dvanáct srdcí: Nedovedu ovlivnit, co všechno se mi stane, ale dovedu ovlivnit, jak se k tomu potom postavím. Nedovedu ovlivnit, jestli začne pršet, ale dovedu ovlivnit, jestli se ochráním tím, že otevřu deštník. Proč bych se tedy trápil tím, jestli mi ublížíš? Já to nedovedu ovlivnit. Ale vím, že když mi ublížíš, dovedu ovlivnit to, že se už před Tebou budu napříště chránit.
Jak je ale možné, že jsme se podruhé, potřetí a bůhvípokolikáté nechránili? Jak to, že naše důvěra přebila varovnou vzpomínku, varovný emocionální zápis v naší emocionální paměti?
K tomu spěje i dotaz Agáty: „Petře, prosil mě na kolenou, abych mu dala ještě jednu šanci, že už si všechno uvědomil, že mě neměl podvádět, že to byla nerozvážnost, nedopatření, zatmění. Četla jsem Vaši knihu Sami, věnovanou klíčovým rozhodnutím, která musíme učinit sami, a Vy zde píšete: ‚Nedávejte druhou šanci stejnému člověku.‘ Já to udělala. A teď lituji. Kde jsem už mohla být? Všechno už mohlo přebolet a teď je to zpátky. Už jsem si ho zablokovala, vymazala, vyházela mu věci před dům, ale přesto mám pořád v hlavě, jak jsem mohla být tak hloupá?“
- Děkuji za důvěru, s jakou mi píšete. Každý všední den odpovídám v Řešidle, které můžete číst nebo poslouchat zde nebo přímo v podcastových aplikacích (viz výše).
- Nechcete-li se ptát veřejně, můžete i anonymně v uzavřené skupině.
- Nechcete-li se ptát ani anonymně, otevřete si v tichosti mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, kde jsou mé kompletní odpovědi na nejčastější dotazy.
Problém zkušenosti
Začnu od konce, protože nejvíce mi vadí Vaše poslední slova: jak jsem mohla být tak hloupá?
Co tím chcete říct?
Že jste PŘEDTÍM nevěděla to, co víte TEĎ?
Milá Agáto, víte vůbec, co je to zkušenost? Já Vám povím definici tohoto slova: Zkušenost je – eufemicky řečeno – to, co nabýváme až poté, co jsme to potřebovali.
Vypadá to jako paradox, chyba života? Ne, není. My totiž zkušenost potřebujeme nabýt, ale ne pro minulost, nýbrž pro budoucnost.
Když v knize Sami říkám: Nedávejte druhou šanci stejnému...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům