Co vnímáte, když se seznamujete?
Vzhled? Chování? Kompatibilitu se svými potřebami?
Jak moc dáte na slova? Jak moc na počáteční pěkné zacházení? Jak moc na pozornosti, dárky?
A sledujete také signály?
Nemyslím motýlky v břiše. Nemyslím chemickou reakci s hormonálním účinkem, které se říká zamilovanost. Myslím “čtení mezi řádky”, “dohlédnutí za plentu pěkného zacházení”, podněty, které svědčí víc o srdci a duši, osobnosti a charakteru, přitažlivosti nitra než zevnějšku?
Že jste o takových signálech neslyšeli? Že věříte, že ten, do koho se zamilujete, musí být automaticky spřízněnou duší? Že slova, která vypouští z úst, musejí být pravda? Že to nejsou “růžové brýle”, ale “intuice”, která Vám říká: “Tohle je ta správná osoba, a žádná lepší nemůže existovat”?
Když jsem v knize L.E.Ž. ukázal nejobvyklejší strategie lhářů při seznamování, upozorňoval jsem, co všechno vědí: že rádi druhé soudíme podle sebe; že automaticky od druhých očekáváme to, co bychom na jejich místě vykonali sami; že pokud máme sami dobré srdce, promítáme si stejné uvažování i do protějšků. Že stačí jenom vyvolat dojem, že protějšek rozumí našim potřebám, zajímá se o ně a je ochoten je uspokojit, a můžeme načít vztah, který nás nesmírně vytrestá. A to jen pro naši vlastní důvěru – pro naši schopnost důvěřovat prakticky komukoli, kdo se důvěryhodným jen trochu zdá.
V uzavřené skupině často čtu: Začátky byly tak nadějné… Časem ale tak radikální změna… Ze spřízněné duše toxický člověk… A z toho plynoucí rozpačitost: Co se stalo s mou intuicí? Je porouchaná? Dělalo si ze mě srdce legraci? Tudíž: Mám se bát ještě někomu dát šanci? Jak poznat, že se znovu nespálím?
Co lze nacítit už na prvních schůzkách
Ukážu Vám sedm psychologických pomůcek. Žádný zázrak. Vystačíte si s pozorovací schopností a přirozenou dovedností navnímat energie. Ta totiž – na rozdíl od slov a lidské přetvářky – nelže. Člověk totiž může jednat v rozporu se svými pózami, ale ne v rozporu se svou energií. Objasněme si to bod za bodem:
1. Protějšek příliš spěchá do cíle
Dřevorubci mají heslo: Kdo tlačí na pilu, zhoršuje výsledek. Pila se totiž kousne, energie vyjde nazmar.
Seznamování, potažmo vzájemné poznávání, je jedním z procesů, který není dobré uspěchat. Všechno dobré má svůj správný čas. I růst květiny. I dobrý sex. I vyzrávání lidského plodu. I uzavírání minulosti. I vstřebání předchozích rozchodů. I zahojení osamělosti. I smysluplný vztah.
Při vytváření dlouhodobého vztahu neexistují zkratky. Lidé se potřebují poznat, pochopit. Potřebují porozumět minulosti svého protějšku, citovým ranám, které si přináší do přítomnosti a budou ovlivňovat budoucnost. Zkrátka, my nevíme, kdo druhý je, co prožil, co ho bolí, co ho učiní šťastným. Není důležité jen to, co říká, ale také to, co neříká – může se zdráhat otevřít se nám, i proto není kam chvátat. Je to jako s dobrým vínem.
Bohužel existují lidé posedlí rychlou kořistí, a to nejen v partnerských vztazích. Také v práci spěchají za rychlým ziskem, rychlým dosažením cíle, překotným úspěchem. Pro samý cíl zapomínají na cestu. Z mé knihy o vztahové karmě Cítit rozumem, myslet srdcem znáte příklad lovců, kteří chtějí rychlou trofej a zdolanou kořist jen pohodí na zem.
Zkušenějšího člověka, který už rozumí komplikovanosti životní cesty, zdobí dva důležité rysy – na jedné straně trpělivost, když člověk ještě nemá to, co si přeje, a na druhé straně pokora, když už to, co si přál, má. Obecně dobrého tahouna do života uspokojí ne až dosažený cíl, ale už cesta, která k takovému cíli vede. V životě totiž není důležité, čeho člověk dosáhne, ale kým se cestou k dosažení stává. Kdo není šťastný bez dosaženého cíle (rychlého sexu), nedokáže najít ani to dobré na náročné cestě, kterou život přirozeně představuje. Takový člověk počítá jen úspěchy a nezdržuje se řešením neúspěchů.
Základně nejsnazší je tedy už na začátku navnímat, zda druhý v nějakém ohledu příliš tlačí na pilu. Zda dokáže být vděčný UŽ ZA TO, CO JE. Zda i vztah chápe jako dlouhodobou cestu, nebo jeho cílem je – obrazně vzato – jedna noc. Náznaky jsou z psychologického pohledu zřetelné: Kdo má rád cestu, obecně rád plánuje. Těší ho cesta na příští horizont. A tam s radostí objevit, že je zase kam dál jít – na další horizont, a to společně. Snad i proto je Země kulatá – aby člověk nikdy nedošel na konec. A proto správný vztah nepotřebuje šťastný konec, protože správné vztahy nemají žádný konec – pořád mají něco nového, na co se mohou těšit.
Je-li tedy tomu člověku už samotné sdílení společného času s námi odměnou, která ho svým způsobem naplňuje, pak dobrou energii může mít tento člověk po každý den společné cesty, ne teprve poté, co dostane to, proč se před námi pitvoří. Ocenit dosažený cíl znamená někdy vytrpět si i předchozí cestu. Aneb jak se říká, postel je nejměkčí po náročné túře.
Kdo spěchá, bohužel nebývá „kamarád do deště“. Nezdržuje se našimi těžkostmi. Rád ukazuje prstem, že si za všechno můžeme sami. Není to parťák. Jinak řečeno: Nejsme-li jeho cesta, nebudeme dlouhodobě ani jeho cíl.
2. Protějšek zjevně neřeší své problémy
Stačí se zeptat na předchozí vztahy. Nebo na jiné oblasti osobního života. A jen naslouchat. Jsou totiž lidé, kterým něco chybí, ale viní z toho druhé.
Mluvím nejen o slaboších, manipulátorech nebo sociopatech. Mluvím také o lidech, kteří prostě očekávají, že jejich nešťastné životy spraví okolí. Že ono je odpovědné za jejich těžkosti, komplikace, neúspěch. Bývají to lidé, kteří v mnoha ohledech spoléhají na náhodu nebo hledají silného partnera jenom proto, aby je „nosil“, protože jim se chodit nechce. Rádi fungují v režimu oběti. A to je průšvih. Jak jsem zdůrazňoval v nedělním živém vysílání Jak se přenést přes zlé časy, nemusí to být špatný člověk, ale rozhodně bývá špatný do páru. Všichni totiž hledáme člověka, který nám s problémy pomůže, ne že bude problém sám – a ještě nás za to bude činit odpovědnými.
Nejvíce lidí při seznámení dělá tu chybu, že věří ve změnu člověka. Bohužel, lidé se nemění proto, že to chceme. Lidé se dokonce nemění ani naším vlivem. Lidé se mění jedině tehdy, když sami chtějí. A aby chtěli, musejí být ochotni přiznat si svou chybu. Jedině tak ji mohou odstranit. Jedině tak mohou vyřešit své nedostatky.
Někteří to bohužel odmítají. Nepřipouštějí si, že něco dělají špatně. Chovají se, jako by byli dokonalí. Anebo jsou tak nešťastní a zlomení minulostí, že na život rezignují. Potřebují nás, aby nebyli sami, aby je měl někdo rád, aby je někdo držel, ale naše možnosti jsou v tomto směru omezené. Cítí-li se člověk prázdný, my ho nemůžeme naplnit. Jeho negativita není způsobena něčím zvenku. Negativita je osobní postoj. Negativita je záporná energie. Pokud je takové energie člověk plný, nelze do něj napěchovat pozitivní energii. Nejprve musí vypustit tu špatnou. Tedy nechat se inspirovat, aby přehodnotil svůj přístup a přijal osobní odpovědnost za své problémy a situaci.
Ostatně, takový člověk je schopen později podržet i nás. Svým příkladem, svou motivací, které věříme, protože on to dokázal. Proč bychom to potom nedokázali my?
Bohužel, negativita je jako smrad. Rozpíná se. Po boku negativního člověka se nakonec může obrátit i proti nám.
3. varování: Protějšek si zahrává s naší důvěrou
Vztah není možný bez důvěry a důvěra není možná bez otevřené komunikace. Pokud hned v souvislosti s první schůzkou cítíte pochyby, protože nedostatečně komunikuje, je to velký vztyčený ukazovák.
Napíšete mu, on nereaguje. Zavoláte mu, nezvedne telefon ani se neozve zpět. Během setkání s Vámi tajnůstkaří. Vy jste pořád ten, kdo dělá první krok.
Nevíte, na čem jste. On se baví stále víc, zatímco Vy se trápíte stále víc. Proč to dělá? Trýzníte se tou otázkou a pociťujete něco zvláštního – stále větší závislost na něm.
Je to jednoduchá strategie, jak vytvořit jednostranný vztah. Jeden bude stále čekat, investovat, milovat. Druhý bude stále otálet, brát, ubližovat. Ten první bude mít pocit, že k sobě ti dva patří, protože vytvářejí dokonalý pár – ano, „doplňují“ se opravdu „skvěle“. Ale pokud si pamatujete magnety, jsou dva druhy. První typ se odpuzuje, druhý typ se přitahuje. Ten první k sobě nepatří, ten druhý k sobě patří.
Jak varuji ve své nové knize L.E.Ž., kde jsou pochyby, tam...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům